11. 5. 2023, 6 minut čtení

Může za inflaci vláda nebo ČNB?

Bylo dříve vejce nebo slepice? 

Podobné je, když se ptáte, zda za inflaci může vláda nebo centrální banka.

Poslední dva týdny byly relativně chudší na důležité informace pro trhy. Média neustále řešila veřejné finance, potřebu změny státního rozpočtu, daní a důchodové reformy.

Mediální přestřelka. Vše nakonec skončilo mediální přestřelkou mezi premiérem Petrem Fialou a guvernérem centrální banky Alešem Michlem ohledně toho, kdo může za inflaci.

Kdo za to může? Z pohledu makroekonoma je jasné, že za ni mohou oba. Jak fiskální, tak měnová politika totiž inflaci ovlivňují. Deficit státního rozpočtu za první čtyři měsíce roku ve výši 200 mld. Kč je prostě alarmující. Tolik peněz stát ještě nikdy do ekonomiky během čtyř měsíců nepustil. A inflace je dána právě tím, kolik je peněz v ekonomice.

Radní vnímají kritiku veřejnosti. Vše se nakonec přetavilo ve zvláštní hlasování bankovní rady, kdy tři ze sedmi členů rady hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb České národní banky. A to už tu dlouho nebylo. Zdá se, že noví radní vnímají kritiku veřejnosti a chtějí přísnější měnovou politiku. Chápou, že i oni jsou za inflaci odpovědní a nechtějí se pod ni podepsat.

Nicméně inflační výhled je optimistický. Asi nikdo nepochybuje o tom, že v nejbližších měsících inflace výrazně zbrzdí. Ekonomové se teď akorát přou, zda koncem roku bude inflace na sedmi či devíti procentech. To je ze současných patnácti procent výrazné zlepšení.

Hrozí nám deflace? Domnívám se, že zvyšovat úrokové sazby nyní je už pozdě. Existují dokonce ekonomové, kteří tvrdí, že jak ČR, tak USA mají stávající politikou vysokých sazeb zaděláno na budoucí deflaci. Deflace by přitom byla pohromou pro veřejné finance. Reálný dluh by totiž k HDP rostl.

Průmyslová produkce byla v březnu 2023 reálně meziročně vyšší o 2,2 %, což je více než se čekalo. Meziroční růst přitom nejvýznamněji ovlivnila výroba motorových vozidel, kde se produkce meziročně zvýšila o 42 %. To je dáno tím, že už skončily problémy s díly z Asie. Těmi automobilová výroba trpěla v poslední době hned několikrát. Na automobilovou výrobu se proto nemůžeme dívat v měsíčním horizontu, ale jako na klouzavý průměr za celý rok. Pak už to tak dobré není.

Stavební produkce v březnu reálně meziročně klesla o 6,0 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 13,3 % stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení klesla o 6,3 %. Meziročně bylo zahájeno o 21,0 % bytů méně. Dokončeno bylo o 22,7 % bytů méně.

Na nemovitostním trhu pokračuje krize.

Objem poskytnutých hypoték je nicotný proti tomu, co to bývalo. Trh zamrzl. Všichni vyčkávají. Data Eurostatu už mluví o poklesu cen nemovitostí v ČR i mnoha dalších zemí. Mezinárodní měnový fond přitom varuje, že pokud půjdou úrokové sazby výš, budou ceny nemovitostí dále klesat. Pro řadu lidí budou totiž hypotéky už nesplatitelné.

Silně proto varuji před zvyšováním úrokových sazeb. Možná se totiž povede snížit inflaci, ale povede se sestřelit i bankovní sektor, který používá hypotéky jako zástavy. Bankovní krizi by jistě nikdo nechtěl.

Zahraniční obchod mile překvapil. Podle předběžných údajů skončila v březnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 15,9 mld. Kč, což byl meziročně o 28,1 mld. Kč lepší výsledek. Za skvělým výsledkem stál zejména meziročně vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 18,9 mld. Kč. Nepříznivý vliv na celkové saldo měl zejména pokles přebytku obchodu s elektřinou o 6,3 mld. Kč.

Nezaměstnanost klesá. Bohužel zaměstnavatelé hledají lidi bez vzdělání. Úřad práce ČR zveřejnil podíl nezaměstnaných osob v ČR. Nezaměstnanost poklesla z březnových 3,7 % na dubnových 3,6 %. Nicméně před rokem činila nezaměstnanost jen 3,3 %. Meziměsíčně se tedy situace zlepšila, zatímco meziročně se zhoršila.

Divný výsledek recese. Počet volných pracovních míst je stále vyšší, než počet uchazečů o zaměstnání, a to o desítky tisíc. To je jasný převis poptávky po lidech nad jejich nabídkou. To je ovšem divný výsledek nedávné recese. Za recese by být práce neměla. A to se nestalo. Jediné důsledky recese vidíme v tom, že letos je méně volných míst než před rokem a nezaměstnaných je víc. Trh se tedy za recese přiblížil rovnováze, ale jen málo.

Struktura volných pracovních míst je přitom žalostná. U 71,7 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním. Ekonomika tak volá po imigrantech, kteří by tyto pozice obsadili. Bohužel tyto pozice nejsou tím, co moderní ekonomika potřebuje. My potřebujeme vyšší přidanou hodnotu. Musíme změnit strukturu ekonomiky od skladů a montoven ke službám.

Na nich stojí budoucnost. Ano, vím, že statistika je zkreslená tím, že když někdo hledá programátora, tak nehledá na úřadu práce, ale data z úřadu práce jsou jediná, která oficiálně máme. Pokud vyjdeme z toho, že programátoři jdou mimo úřady práce, tak je situace na trhu vlastně ještě horší v tom smyslu, že ve skutečnosti je poptávka po lidech ještě vyšší, než se dnes uvádí.

Přeji hezký víkend!

Přihlaste se k odběru newsletteru a získejte novinky z ekonomiky a investiční tipy. 

Přihlaste se k odběru
newsletteru a získejte ebook

Po přihlášení získáte ZDARMA ebook „Co čekat od roku 2024”. V. Pikora vám představí predikce a přehled hlavních událostí z ekonomiky.