člen skupiny
PRO EMITENTY
Máte dotaz? Zavolejte nám
773 767 952
Po–Pá 9–18h
MENU

Pokrizový fenomén záporných úrokových sazeb

Více než čtvrtinu světového dluhopisového trhu tvoří dluhopisy nabízející zápornou úrokovou sazbu. Vyjádřeno v nominálních částkách se jedná o více než 17 bilionů amerických dolarů (asi 400 bilionů korun). Přitom ještě na počátku letošní roku se tento objem pohyboval kolem 8 bilionů. Investoři, kteří drží takové dluhopisy do jejich splatnosti, na své investici prodělají. Za jakým účelem je tedy kupují?

Ačkoliv se to může zdát podivuhodné, zájem o tyto (zejména státní) dluhopisy je značný. Především mnoho institucionálních investorů je nakupuje z důvodu obavy dalšího poklesu úrokových sazeb. Jedná se též o bezpečné uložení peněz, jež musí z regulatorních důvodů povinně držet. Zde se jedná přímo o dluhopisové a penzijní fondy či pojišťovny, které jsou zákonem povinné držet určitý podíl vysoce kvalitních dluhopisů (s dobrým ratingem), tedy mnoho z těch, které jsou v současnosti paradoxně nabízeny se zápornou sazbou. Na druhou stranu tyto dluhopisy lze považovat za vysoce likvidní.

Tento pokrizový a značně neprobádaný fenomén byl zahájen koncem roku 2011. K boomu však došlo až o 2,5 roku později, kdy expanzivní měnová politika (nejen) Evropské centrální banky převrátila tyto sazby až do negativní zóny. Z evropských států tyto dluhopisy nabízejí nejvíce Francie a Německo (2,3 bil. dolarů resp. 2,1 bil. dolarů). Mimo Evropu se na naprosté špičce nachází Japonsko (7,3 bil. dolarů).

Teorie nicméně říká, že s klesající úrokovou sazbou roste cena samotného dluhopisu. Není tomu jinak i nyní. Pokud tedy investor nedrží cenný papír do doby splatnosti, prodá dříve, může teoreticky vydělat (např. při velké negativní změně úrokových sazeb), jelikož zejména u dluhopisů s delší dobou splatnosti může dojít k velkému nárůstu jejich tržních cen. Kromě toho investor nesmí opomenout samotné kurzové riziko, pakliže investuje mimo tuzemský trh.

V současné době však tento fenomén záporných sazeb není vidět jen na dluhopisovém trhu, ale i u vkladů na běžných účtech. To je dáno zejména uvolněnou měnovou politikou Evropské centrální banky, která drží základní depozitní sazbu v záporu již od června r. 2014, nyní ve výši -0,5 %. Například ředitel největší italské banky UniCredit nedávno prohlásil, že banka hodlá zatížit negativní sazbou vklady nad 1 mil. EUR (2,6 mil. Kč), za účelem větší „větší ochrany drobných klientů“. Stejně tak švýcarská UBS navazuje na řadu dalších bank a postihne své majetné klienty. Od 1. listopadu letošního roku zpoplatní vklady nad 2 mil. franků (46,5 mil. Kč) úrokovou sazbou 0,75 %.

Otázkou tak na závěr zůstává, kam až svět může v tomto historicky neznámém prostředí dojít. Zastaví se další snižování již velmi nízkých nebo záporných sazeb? Do očí bijící riziko tkví v přímém vlivu těchto sazeb na úroky i ze samotných úvěrů, které se také nacházejí na historicky nejnižších hodnotách. Roste tak globální zadluženost (občanů, firem, států), která v případě, že peníze nebudou efektivně využívány, může přinést přesně opačný dopad, totiž ekonomický pokles.