člen skupiny
PRO EMITENTY
Máte dotaz? Zavolejte nám
773 767 952
Po–Pá 9–18h

Pokrizový fenomén záporných úrokových sazeb – čím je to způsobeno?

Více než čtvrtinu světového dluhopisového trhu tvoří dluhopisy nabízející zápornou úrokovou sazbu. Vyjádřeno v nominálních částkách se jedná o více než 17 bilionů amerických dolarů (asi 400 bilionů korun). Přitom ještě na počátku letošní roku se tento objem pohyboval kolem 8 bilionů. Investoři, kteří drží takové dluhopisy do jejich splatnosti, na své investici prodělají. Za jakým účelem je tedy kupují?

Ačkoliv se to může zdát podivuhodné, zájem o tyto (zejména státní) dluhopisy je značný. Především mnoho institucionálních investorů je nakupuje z důvodu obavy dalšího poklesu úrokových sazeb. Jedná se též o bezpečné uložení peněz, jež musí z regulatorních důvodů povinně držet. Zde se jedná přímo o dluhopisové a penzijní fondy či pojišťovny, které jsou zákonem povinné držet určitý podíl vysoce kvalitních dluhopisů (s dobrým ratingem), tedy mnoho z těch, které jsou v současnosti paradoxně nabízeny se zápornou sazbou. Na druhou stranu tyto dluhopisy lze považovat za vysoce likvidní.

Tento pokrizový a značně neprobádaný fenomén byl zahájen koncem roku 2011. K boomu však došlo až o 2,5 roku později, kdy expanzivní měnová politika (nejen) Evropské centrální banky převrátila tyto sazby až do negativní zóny. Z evropských států tyto dluhopisy nabízejí nejvíce Francie a Německo (2,3 bil. dolarů resp. 2,1 bil. dolarů). Mimo Evropu se na naprosté špičce nachází Japonsko (7,3 bil. dolarů).

Teorie nicméně říká, že s klesající úrokovou sazbou roste cena samotného dluhopisu. Není tomu jinak i nyní. Pokud tedy investor nedrží cenný papír do doby splatnosti, prodá dříve, může teoreticky vydělat (např. při velké negativní změně úrokových sazeb), jelikož zejména u dluhopisů s delší dobou splatnosti může dojít k velkému nárůstu jejich tržních cen. Kromě toho investor nesmí opomenout samotné kurzové riziko, pakliže investuje mimo tuzemský trh.

V současné době však tento fenomén záporných sazeb není vidět jen na dluhopisovém trhu, ale i u vkladů na běžných účtech. To je dáno zejména uvolněnou měnovou politikou Evropské centrální banky, která drží základní depozitní sazbu v záporu již od června r. 2014, nyní ve výši -0,5 %. Například ředitel největší italské banky UniCredit nedávno prohlásil, že banka hodlá zatížit negativní sazbou vklady nad 1 mil. EUR (2,6 mil. Kč), za účelem větší „větší ochrany drobných klientů“. Stejně tak švýcarská UBS navazuje na řadu dalších bank a postihne své majetné klienty. Od 1. listopadu letošního roku zpoplatní vklady nad 2 mil. franků (46,5 mil. Kč) úrokovou sazbou 0,75 %.

Otázkou tak na závěr zůstává, kam až svět může v tomto historicky neznámém prostředí dojít. Zastaví se další snižování již velmi nízkých nebo záporných sazeb? Do očí bijící riziko tkví v přímém vlivu těchto sazeb na úroky i ze samotných úvěrů, které se také nacházejí na historicky nejnižších hodnotách. Roste tak globální zadluženost (občanů, firem, států), která v případě, že peníze nebudou efektivně využívány, může přinést přesně opačný dopad, totiž ekonomický pokles.