člen skupiny
PRO EMITENTY
Máte dotaz? Zavolejte nám
773 767 952
Po–Pá 9–18h

Vše o státních dluhopisech

Státní dluhopis je cenný papír emitovaný státem s cílem financovat vládní výdaje. V případě České republiky je emitentem ministerstvo financí. Následnou emisi poté zajišťuje Česká národní banka (ČNB) a to tzv. holandskou aukcí. Mimo to se ČNB stará také o vyplacení úroků z těchto dluhopisů.

 

Emise dluhopisů

Emise dluhopisů hraje pro stát zcela klíčovou roli. Pomocí emitovaných dluhopisů může stát získat finanční prostředky pro investice do infrastruktury, školství, zdravotnictví a dalších důležitých odvětví. V minulosti sehrály státní dluhopisy zcela klíčovou roli během válek. Pro všechny válčící strany to byl velmi snadný zdroj financí potřebných pro pokrytí velmi vysokých nákladů spojených s vedením války.

 

Nákup státního dluhopisu

Podmínky pro nákup státního dluhopisu zveřejňuje ministerstvo financí vždy na svých webových stránkách u příležitosti emise. Pro nákup je třeba nakoupit alespoň 1 000 kusů ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Dluhopisy je možné pořídit osobně na vybraných pobočkách Československé obchodní banky, nebo elektronicky prostřednictvím elektronického přístupu ke správě majetkového účtu. Nevýhoda spojená se státními dluhopisy rozvinutých zemí je poměrně nízký výnos. Konkrétně dluhopisy České republiky jsou úročeny jedním z nejnižších úroků na světě. V roce 2016 ministerstvo financí dokonce emitovalo dluhopisy se zápornou úrokovou sazbou. I přes to, že to na první pohled vypadá jako naprostý nesmysl platit státu za to, že mu půjčím, tak i tyto dluhopisy se prodávaly. Důvodem byly intervence České národní banky. Dluhopisy nakupovali investoři v zahraničních měnách a spekulovali na zhodnocení koruny poté, co ČNB ukončí měnové intervence. V současné době ministerstvo financí vydává dluhopisy s ročním výnosem 2,07 procenta a jsou určeny pro občany.

 

Nízký výnos a rizika státních dluhopisů

Argentina

S nízkými výnosy souvisí také míra rizika. Státní dluhopisy jsou obecně považovány za jednu z nejbezpečnějších investic. Ovšem nemusí tomu tak být vždy. V historii najdeme několik příkladů, kdy se ze státních dluhopisů stala velmi riziková investice. Pravděpodobně nejznámějším příkladem je bankrot Argentiny. Ta se v roce 2002 dostala do situace, kdy nebyla schopna splatit své závazky vůči věřitelům a byla nucena vyhlásit bankrot. Bankrot Argentiny je dodnes považován za největší státní bankrot v historii a ukazuje nám, že zdaleka ne vždy jsou státní dluhopisy tak bezpečné, jak se o nich obecně mluví.

Řecko a Španělsko

Vůbec poslední příklad, kdy se veřejně mluvilo o hrozbě bankrotu státu se datuje do roku 2011 a do doby krize eurozóny. Tehdy se do velkých problémů dostalo nejen Řecko, o kterém se v této souvislosti mluvilo asi nejvíce, ale také například Itálie nebo Španělsko. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že se rozhodně nejedná o nevýznamné státy v rámci Evropy. Evropská unie tehdy dělala vše pro to, aby bankrotu těchto států za každou cenu zabránila. Přesto byla situace velmi napjatá. Například řecké státní dluhopisy dosahovaly v této době výnosů i přes 100%.

 

Hodnocení ratingových agentur

K představě o rizikovosti nákupu státního dluhopisu nám může pomoci hodnocení ratingových agentur. Každé zemi je na základě hodnocení těchto agentur přiřazen tzv. rating. Ten řadí země do několika kategorií na základě nichž si můžeme udělat představu o rizikovosti dluhopisů emitovaných daným státem. To v jaké kategorii se daná země nachází, pak ovlivňuje výnosnost emitovaných dluhopisů. Například podle agentury Moody´s mají v současné době nejlepší rating státy jako Austrálie, Nový Zéland nebo Kanada. Všechny tyto státy jsou zařazeny v kategorii Aaa. Česká republika je v současné době v kategorii A1, což lze považovat stále za v podstatě bezrizikovou zemi z hlediska schopnosti dostát svým závazkům.

 

Česká republika a rizika státních dluhopisů

Platí tedy, že investice do státních dluhopisů je jednou z nejméně rizikových investicí. Neznamená to však, že bychom neměli být pozorní a nezjišťovat si žádné informace. Také je třeba mít na paměti, že i u státních dluhopisů, stejně jako u kterékoliv jiné investice platí, že za nižší podstoupené riziko, je i nižší odměna.