Inflace se svými 11,1 % prudce brzdí 

Poslední dva týdny přinesly mnoho klíčových makroekonomických dat, která staví kapitálový trh do nového světla. Asi nejdůležitější je hrubý domácí produkt a inflace. 

Jak je na tom HDP? Podle zpřesněného odhadu se hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně nezměnil a meziročně klesl o 0,4 %. Za poklesem ekonomiky stál fakt, že běžní lidé méně utráceli. Jejich spotřeba meziročně poklesla o 6,4 %. Proč poklesla spotřeba? Protože se lidé bojí inflace a nejisté budoucnosti. Proto šetří. V ekonomice bude nyní důležité změnit sentiment domácností. Jakmile začnou být optimistické, spotřeba se otočí a ekonomika začne růst.

Klíčová bude inflace. Ta rostla v květnu „jen“ o 11,1 %. Ačkoli je to dvouciferný růst, považuji to za úspěch. Vždyť ještě před pár měsíci jsme tu měli 17% inflaci. 

Tímto tempem se brzo dostaneme na 7 %. To je podle mě hladina, kde bude inflace ve svém poklesu výrazně brzdit. Brzo se ukáže, že se nám už inflace propsala do našich hlav. Už jí očekáváme, takže ji dáváme do smluv, mezd atd. Dokud se těchto inflačních očekávání nezbavíme, inflace tu bude s námi.

Mzdy u státních zaměstnanců. Jediné, co by mohlo zpomalení inflace více urychlit, je politiky avizované snižování mezd ve státní sféře. Musím se ale přiznat, že na snižování mezd nevěřím. Myslím si, že je to hloupost. Já bych jako politik prosazoval stávající mzdy s nižším počtem zaměstnanců. No, uvidíme. Pro další vývoj inflace bude důležité, kolik bude peněz v oběhu. To z velké části ovlivní deficit státního rozpočtu a tempo růstu mezd.

Státní rozpočet je děsivý. Za prvních pět měsíců roku činí deficit 271 mld. Kč. Za celý rok měl přitom činit 295 mld. Kč. Už teď je jasné, že tento deficit nebude naplněn. Vždyť v květnu nás vláda zadlužovala o více než dvě miliardy každý den. 

Trend je šílený. Měl by se připravit nový rozpočet. Zároveň s tím bychom měli připravit nějaký ozdravný balíček. Ne na roky 2024 a 2025 jak to má učinit nedávno zveřejněný balíček. To je nedostatečné. Musíme připravit balíček na rok 2023. Je nutné okamžitě začít škrtat v řádu minimálně desítek miliard. Musíme přejít do nouzového režimu. 

Jako ministr bych zmrazil všechny výdaje

Zároveň s tím bych okamžitě rozjel propouštění státních zaměstnanců. Bude to krajně nepopulární, ale je to nutné. Výdaje rozpočtu se utrhly ze řetězu. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda mezitím v 1. čtvrtletí 2023 vzrostla meziročně o 8,6 %. Nicméně nerostly jen mzdy, rostly i ceny. Reálně tak mzdy klesly o 6,7 %. To není žádná sláva. Za svou práci si tedy koupíme méně. Je proto logické, že se lidé cítí chudší a méně utrácí.

Průměrná mzda v ekonomice činí 41 265 Kč. Na tuto částku však zhruba dvě třetiny domácností nedosáhnou. Když seřadíme mzdy v ekonomice od nejnižší po nejvyšší, dostaneme medián. Ten činí 34 741 Kč. To je částka, ke které bychom se měli upínat. Průměrná mzda je zkreslena extra vysokými příjmy v ekonomice.

Recese se mezitím už začíná mírně projevovat na trhu práce. Proti loňskému roku se v květnu zvýšil počet lidí bez práce o 18 425. Nezaměstnaných je tak aktuálně 253 893. Sice je to meziroční nárůst, ale stále je to málo. Při recesi by mělo být nezaměstnaných více. Proto také vidíme, že máme recesi a mzdy nominálně rostou. Zajímavé je, jak se český trh práce dokázal dobře vyrovnat s ohromným přílivem ukrajinských pracovníků. Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce května 2023 práci celkem 253 744 osob z Ukrajiny.

Kromě HDP a inflace vyšly i statistiky z průmyslu a stavebnictví. Průmyslová produkce v dubnu meziročně reálně vzrostla o 1,2 %. To je proti březnu pěkné zpomalení. Ukázalo se, že naprostá většina průmyslových odvětví zaznamenala pokles produkce. 

Nad vodou držely průmysl automobilky

Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů v meziročním porovnání vzrostla o 30 %. Za tímto výsledkem ovšem nestál boom automobilek, nýbrž nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy chyběly dovážené komponenty.

Stavební produkce v dubnu meziročně klesla o 6,4 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 10,9 % méně stavebních povolení. Meziročně bylo přitom zahájeno o 24,6 % bytů méně. Dokončeno bylo naopak o 40,6 % bytů více.

Stavebnictví padá a padat bude dál. Za celý rok očekávám propad kolem 3 %. Signalizuje to dramatický propad stavebních povolení a propad zahájených bytů. Developeři nerozjíždí nové projekty. Vyčkávají a dodělávají rozestavěné byty.

Kdybych byl centrálním bankéřem, bál bych se inflace. Ta jde sice správným směrem a klesá, ale velkou hrozbou je obludný vývoj státního rozpočtu a tempo růstu mezd. Za posledních 20 let rostly nominální mzdy rychleji jen třikrát. Pokud by se státní rozpočet udržel do deficitu 450 mld. Kč a tempo růstu mezd do 10 %, hlasoval bych až do konce roku pro stagnaci sazeb a následně bych zvedl ruku pro jejich pokles. Pokud by se ale mé podmínky nenaplnily, ihned bych hlasoval pro vyšší sazby. Myslím, že podobně to vnímá většina trhu.

To znamená, že dluhopisy zůstanou u svých stávajících výnosů ještě pár měsíců a pak jim začnou výnosy klesat. Není proto moc důvodů, proč s nákupem dluhopisů otálet.

Přihlaste se k odběru newsletteru a získejte novinky z ekonomiky a investiční tipy.