Chtěli si spořit na důchod v akciích. Teď jim vláda zavedla Windfall Tax. Zbyly jim jen oči pro pláč

Mnoho lidí se diví, jak je možné, že vláda, která původně tvrdila, že nebude zvyšovat daně, zavádí tzv. Windfall Tax (tedy daň z neočekávaných zisků). Plně je chápu. Já se taky divím. Dlouho jsem zavedení daně nevěřil. Vždyť i ekonomický expert vládní ODS Jan Skopeček nedávno prohlásil, že daň bude vytvářet určitý obraz o stabilitě daňového prostředí v České republice a že tím podle něj otevíráme Pandořinu skříňku. Nicméně stalo se. Daň prošla vládou.

Vláda předložila voličům daň s tím, že když ji mohla zavést jednoznačně pravicová Thatcherová, může ji zavést taky. Na to hodně voličů slyšelo a daň akceptovalo.

Já však daň neakceptuji. Mám pro to čtyři argumenty:

Daně by měly být pro všechny fér

Můj první argument proti dani je ten, že ji považuji za velmi nespravedlivou. Prostě se prstem ukázalo na pár subjektů v ekonomice, které naráz bez vlastního přičinění začaly hodně vydělávat a ty mají být extra zdaněni.

Jenže tak to v ekonomice prostě chodí. Občas mají podniky bez vlastního přičinění ztráty a občas zisky, což se časem kompenzuje.

Podívejme se na covid. Tehdy část podniků začala nečekaně a nezaslouženě vydělávat. Příkladem mohou být e-shopy. Klasické obchody byly z pohledu mnoha spotřebitelů nebezpečné a s respirátorem nepohodlné, proto začali mnozí nakupovat on-line. Nakupovali i ti, kteří se tomu léta vyhýbali. Výsledkem byly rekordní tržby e-shopů. Jiní zase začali ohromně vydělávat na testech. A byli snad extra zdaněni?

Mohl bych jít ještě dál. Hodně lidí v posledních letech nakoupilo nemovitosti. Ty bez přičinění majitelů kvůli politice centrálních bank podražily. A byl někdo extra zdaněn? Nebyl! A to je dobře. Ve stejné logice by ale nyní neměli být daněni ti, kterým nahrála stávající situace.

Investoři se musí připravit na to, že to, co platí jeden rok, nemusí platit druhý rok

Můj druhý argument proti extra dani je ten, že narušuje investiční prostředí v ČR. Najednou všichni investoři vidí, že není dobré investovat do něčeho, co hodně vynáší. Takový podnik je totiž na očích politiků a ti mohou uvažovat o tom, jak tento podnik extra zdanit. Proto je lepší vést podnik tak, aby vydělával, ale zase ne až tak moc. To je šílené!

Naopak tržní ekonomika je postavena na tom, že se všichni snaží maximalizovat zisk. Bez maximalizace roste ekonomika méně, než by mohla a společnost je zbytečně chudší. To snad chceme?

Vláda zabíjí kapitálový trh

S druhým argumentem souvisí i třetí. Mezinárodní měnový fond tvrdí (a já s tím souhlasím), že by daňový systém měl být jasný a předvídatelný. Poukazuje tím zejména na země, které by chtěly podnikům extra zdanit už letošní zisky. To u nás sice není, ale i tak je zde jasně nabouraná předvídatelnost, protože business plán se nedělá z roku na rok a u nás se prostě řeklo, že se bankovnímu sektoru a energetice na příští tři roky přistřihnou křídla. To není fér takto z roku na rok.

Nejhorší na tom je, že už předchozí vlády prohlašovaly, jak chtějí podpořit kapitálový trh. To, co dělá vláda dnes, je ale pravý opak. Vláda jen obírá investory. Mnoha lidem to ale nevadí. Investor je pro ně někdo imaginární z Wall Streetu. Někdo ošklivý, koho levice nenávidí. Jenže v našich podmínkách je investorem často i ten, kdo spoří v nějakém penzijním fondu. Tyto lidi najednou vláda obrala. Ti odnesou extra daň. Kvůli dani jim ceny akcií poklesly.

Vláda místo toho, aby kapitálovému trhu pomáhala, tak ho ničí. Torpéduje např. akcie ČEZ, což bylo to nejlepší, co burza měla. U nás jdeme cestou poškození kapitálového trhu. Moderní ekonomika ale na akciích stojí. Bez akciových burz jsou jen rozvojové ekonomiky. Bez burzy bude nedostatek kapitálu a pochopitelně málo investic a bez investic nás čeká jen pomalý růst.

Kdyby byla vláda fér, tak žádnou novou daň nezavádí a vyplatí si rekordní dividendu z ČEZu nebo dokonce bude ze strategických i ekonomických důvodů uvažovat o výkupu akcií ČEZ od drobných investorů. Ostatně kdyby byla vláda fér, tak dá všem stejné daně.

Vláda bude překvapena z malého výnosu daně

Mým čtvrtým argumentem proti extra dani je to, že pravděpodobně bude její výnos výrazně nižší, než si myslí vláda. Vláda očekává výnos kolem 85 mld. Kč. U bank by to přitom mělo být 33 mld. Kč. V realitě to ale bude nejspíš mnohem méně, protože se banky budou snažit čarovat se ziskem.

Zkrátka zisk bude vysoký letos a v příštích letech bude nízký, aby platily co nejnižší daň. Státu pak mohou banky odvést na dani místo desítek miliard jen jednotky. Banky přitom mohou využít např. toho, že zvýší úročení vkladů. Tím se s klienty podělí o část zisku, ale zároveň si je „uloví“ do budoucna. Zkrátka státu nedá nikdo nic zadarmo. Raději si vygeneruje náklady.

Vzhledem k tomu, že čím dál tím více lidí začíná docházet, že zamýšlenou daň lze snadno obejít, bude možná nakonec ještě konstruována jinak. Ale ani to není dobře. To je v rozporu s principem očekávatelnosti.

V posledních dnech vidíme, že akcie ČEZ kvůli extra dani padají. Akcie Komerční banky spíš stagnují. To je právě proto, že se investoři domnívají, že daň nebude mít na bankovní sektor takový dopad, jak vláda zamýšlí.

Sečteno a podtrženo, domnívám se, že si vláda od extra daně moc slibuje. Dostane málo a přitom v ekonomice napáchá velké škody. Představa, že díky dani nám dramaticky nevzroste dluh je falešná. Dluh poroste s daní i bez ní. A poroste mimo jiné i proto, že se málo šetří.