Globální výhled se zhoršuje. Inflace bude vyšší. Přesto je kam investovat

Výhled globální ekonomiky je každým dnem černější. Podle Globálního ekonomického výhledu, který zveřejnila Česká národní banka, hlavní ekonomiky světa porostou pomaleji, než se očekávalo. Zároveň s tím bude ale inflace vyšší, než byly původní predikce.

Hrubý domácí produkt (HDP) by měl podle studie v Německu v příštím roce klesat. V jiných ekonomikách sice HDP poroste, ale bude to jen malý růst. Třeba v eurozóně bude růst činit symbolických 0,2 % a Spojené státy porostou o pouhých 0,5 %. To je víceméně nula.

Inflace přitom zůstane vysoká. Budeme moci mluvit o učebnicové stagflaci. Zatímco v roce 2022 by měla v eurozóně inflace činit 8,2 %, v roce 2023 poklesne jen na 5,4 %. V USA bude inflace letos činit 8,0 %, aby v příštím roce zbrzdila na 3,8 %. V Británii zbrzdí z 9,2 % jen na 7,0 %. Jinými slovy, globální inflace bude v roce 2023 sice nižší než v roce 2022, ale bude stále vysoko nad cílem centrálních bank. To je naprosto klíčové pro cenné papíry i komodity.

Centrální banky se budou stále bát inflace a nebudou snižovat své úrokové sazby, s tím mohl někdo počítat. Naopak mnoho analytiků se domnívá, že v první polovině roku 2023 mohou úrokové sazby Evropské centrální banky ještě růst. Za rok očekávají proto tříměsíční euribor kolem 2,5 %.

Normálně bych řekl, že centrální banka nezvedne své sazby kvůli průmyslu, který by položila. Nebude tomu tak. Průmyslu totiž nepomůže centrální banka ale vláda. Ta v Německu plánuje pomoci ekonomice v energetické krizi částkou 200 mld. eur.

Nezaměstnanost proto v Německu podle studie vroste z 5,2 % na pouhých 5,5 %. To je pro ekonomiku v recesi málo. Analytici evidentně sázejí na to, že v Německu opět využijí Kurzarbeit. Nebude se tedy vyrábět, ale přesto nedojde k propouštění. To se odráží i v očekávání hlubokých deficitů státního rozpočtu.

K růstu úrokových sazeb centrální banky se přidává i změna globálního výhledu inflace. Hodně lidí posunulo svůj názor na budoucnost, myslí si, že inflace tu bude ještě dlouho vysoká, a proto také požadují vyšší výnosy dluhopisů. To se projevuje i v nových aukcích státních dluhopisů, kde rostou výnosy.

Jen pro zajímavost státní dluhopis se splatností v prosinci 2028 měl v aukci 10. srpna průměrný výnos 4,14 %, aby v aukci 31. srpna vyskočil už na 4,94 %. Zadlužení se tak státu prodraží. Podobné to je i u korporátních dluhopisů. I tady musí emitenti nabídnout investorům vyšší výnos. Není neobvyklé, když emise zajištěné nemovitostí nesou výnos 10 až 11 %. To by bylo před rokem naprosto nemyslitelné. 

Mohou růst výnosy ještě výš?

Já se obávám, že se u korporátních dluhopisů blížíme maximu. Máme zde již první podniky, které kvůli drahým cenám energií zavírají či přerušují výrobu, a co je hlavní, už propouštějí! Nejnovějším příkladem je majitel sklárny a minipivovaru v Harrachově na Jablonecku František Novosad, který se rozhodl kvůli vysokým cenám plynu zastavit v listopadu výrobu a na dva měsíce vyhasit sklářskou pec. Většinu z 90 zaměstnanců přitom plánuje propustit. Taková firma by neunesla splácet dluhopis třeba s 12% sazbou. Růst výnosů korporátních dluhopisů proto podle mě naráží na svůj strop. U státních dluhopisů ale ještě růst může.

Očekávám, že do budoucna budou investoři vedle klasických věcí, jako je zajištění a ziskovost firmy, hledět i na to, jak jsou na tom ve vztahu k energiím. Energeticky náročné výroby budou jen těžko financovatelné. Navíc je tu i riziko poklesu ceny nemovitostí. Nespokojil bych se proto s dluhopisem zajištěným nemovitostí jen ze 100 %, ale chtěl bych vyšší zajištění.