I přes propad ekonomiky, nezaměstnanost neroste. Rok 2024 bude lepší

Rok 2023 nebyl pro ekonomiku dobrým rokem. Těžko hledám něco, co bych chválil, a přitom bych tak moc chtěl. Bohužel když se podíváme na klíčový makroekonomický indikátor, kterým je hrubý domácí produkt (HDP), vidíme, že ekonomika nerostla. Naopak – klesala. Nebyla to sice velká recese, ale i tak to bylo nepříjemné.

Hlavním problémem ekonomiky byla slabá poptávka. Viděli jsme, jak kvůli rekordní inflaci výrazně klesaly reálné mzdy. Ekonomika tak zažila něco, co si pamatujeme naposledy z devadesátých let. Jenže tehdy lidé věřili, že když si utáhnou opasky, tak do deseti let budou na úrovni Rakouska. Dnes tomuto už nikdo nevěří. V ekonomice se tak rozhostila špatná nálada. Vidíme největší protesty a stávky za několik desetiletí. Lidé jsou nespokojení.

Neekonomové si to možná neumí představit, ale tyto soft faktory stojí z velké části za tím, jak se ekonomice daří. Demotivovaní podnikatelé a zaměstnanci vytvoří vždy méně, než když mají radost ze života a z práce. To je něco, co se špatně měří, ale je to tak. Očekávám proto, že se špatný hospodářský vývoj a skepse propíší i do voleb do Evropského parlamentu a Senátu. Přijde velké politické vystřízlivění.

Vše začíná u inflace

Index spotřebitelských cen počátkem roku 2023 rostl o skoro 18 %. To je nehorázně moc. To neodpovídá úrovni vyspělé země. Důvod vysokých cen byl naštěstí jednorázový a odrážel se od drahých energií z velké části dovážených z Ruska. Proto také všechny země blízké Rusku měly vyšší inflaci než země vzdálené od Ruska a navázané na jiné zdroje. 

Během roku došlo naštěstí ke změně trendu. Z hodnot kolem 18 % jsme se dostali až k 6 %. To je úspěch. V ekonomice se začaly projevovat vysoké úrokové sazby České národní banky (ČNB). Už se zdálo, že inflace rychle směřuje k inflačnímu cíli ČNB, který je nastavený na 2 %. Nicméně vidle hodil do výhledu Energetický regulační úřad, který zvýšil regulovanou složku ceny elektřiny. Navíc od nového roku končí vláda s dotací na Obnovitelné zdroje energií, což znamená, že energie zdraží všem. Někomu trochu, někomu hodně. Záleží na tom, kdy a jak kdo fixoval. Už v únoru tak vyskočí naštvanost společnosti na ještě horší úroveň. Energie budou fakt drahé.

K vysoké inflaci přispěli i mnozí, kteří se na ní přiživili. Dokonce i sám premiér se pozastavil nad tím, že je Nutella v ČR dražší než v Německu, kde mají v průměru třikrát vyšší mzdy než my. Nemá to moc logiky. Hodně lidí proto stále častěji míří do okolních států, kde nakupují. Naše řetězce prostě fungují tak, že za rozumné ceny prodávají jen ve slevách.

Jenže když všichni jezdí nakupovat do zahraničí česká ekonomika chřadne. Není poptávka. Vláda pak na daních vybere méně a nemůžeme se divit, že máme hluboký deficit státního rozpočtu. Vysoká inflace se pochopitelně propisovala i do reálných mezd. Nominální mzdy sice rostly v jednotlivých kvartálech o slušných 7 až 8 %, ale když se od toho odečetla inflace, dočkali jsme se záporných hodnot. Už vloni přitom reálné mzdy klesly. Mnoho lidí se tak dostalo na úroveň, kdy se už nedají více utahovat opasky.

Bohužel ani průmyslu a stavebnictví se nedaří. Je tady cítit problém domácí poptávky. Např. průmyslové objednávky ze zahraničí klesají jen velmi mírně, zatímco domácí objednávky klesají dramaticky. Zajímavé je, že ačkoli ekonomika poklesla, tak nezaměstnanost se téměř nezměnila a zůstává velmi nízká, což je v rozporu s makroekonomickými příručkami. To je na první pohled dobře. Jenže naše nezaměstnanost je až tak nízká, že zaměstnavatelé nenacházejí volnou pracovní sílu. Volných pracovních míst je více než lidí. Nízká nezaměstnanost tak nakonec překvapivě brzdí růst.

Příští rok by už mělo být o trochu lépe

Inflace zpomalí. Sice nebude tak nízká, jak se ještě před pár měsíci zdálo, ale už bude tak nízká, že reálné mzdy konečně porostou. S růstem reálných mezd ožije poptávka, to nastartuje ekonomiku a konečně porosteme. Bohužel nebude to velký růst. Bude to spíš symbolické.

S tím, jak začne růst ekonomika a zároveň bude uplatněn konsolidační balíček, vyjde zlomek deficitu ku HDP lépe. Vláda počítá s tím, že poklesne z 3,6 % na 2,2 %. To je podle mě sice až moc optimistický výhled, nicméně je velká pravděpodobnost, že se dostaneme pod 3 % a ve společnosti díky tomu začne rezonovat nové téma, kdy menší vládní strany budou tlačit na přijetí eura. Opustíme tedy téma úsporného balíčku a přejdeme na téma euro. V každém případě to nejhorší už máme za sebou a euro je příjemnější téma než dluh. 

Přeji vám ještě jednou krásný rok 2024. Snad pro vás bude lepší než pro ekonomiku.