Inflace je rekordní

Zářijová inflace zklamala. Zatímco hodně lidí věřilo, že v létě dosáhl růst cen svého vrcholu, dnešní data ukázala, že tomu tak není. Inflace nabrala na síle. Spotřebitelské ceny rostly meziročně o 18,0 %, což bylo o 0,8procentního bodu více než v srpnu.

Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 %. Důvod růstu cen se opakoval. Ceny zemního plynu vzrostly o 15,2 %. Tak jako každý rok i letos přinesl začátek školního roku zdražení. Tentokrát to bylo o 6,4 %. Např. poplatky za výuku jazyků zdražily o 9,2 %. Naopak proti obecnému trendu zdražování šly pohonné hmoty, které zlevnily o 4 %.

Meziroční růst cen byl dán zdražením bydlení, kde cena elektřiny vyskočila o 37,8 %, zemní plyn o 85,9 % a tuhá paliva o 55,8 %. Krom energií zdražily výrazně i potraviny. Např. mouka zdražila o 61 % a máslo o 50,5 %. Cena masa vyskočila o 23,6 %. Ceny pohonných hmot vzrostly o 22,7 %.

Politické dopady vysoké inflace

Zatímco obvykle nehrají makroekonomické indikátory žádnou politickou roli, tentokrát tomu je jinak. Pro mnoho lidí je současný růst cen potravin a energií neúnosný. Tito lidé už nemusí jen reptat, ale mohou se i bouřit. Ostatně už jsme viděli několik demonstrací na Václavském náměstí. Vláda proto musí inflaci řešit více než v minulosti.

Jenže standardním řešením vysoké inflace je snížení poptávky v ekonomice. To znamená zmrazení mezd a důchodů, propouštění státních zaměstnanců atd. A to je ale přesně to, co lidé NEchtějí slyšet.

Nestandardním řešením je naopak zastropování cen. To už vláda udělala. Trochu lidi zklidnila, ale vznikl tím problém s prázdnou státní kasou. Čerta vyhnala ďáblem. Podobně by působilo i snížení DPH na potraviny.

Co může dělat s inflací centrální banka

Ze zákona je za inflaci odpovědná centrální banka. Ta za poslední rok výrazně zvýšila své úrokové sazby. Základní úroková sazba centrální banky je nyní na 7,0 %. Tak vysoké úroky jsme v ekonomice neměli více jak 20 let. V porovnání s Evropskou centrální bankou máme úrokové sazby dokonce několikrát vyšší.

Další honba za zvýšením úrokových sazeb už není tak jednoznačná jako před rokem. Růst úrokových sazeb by sice přidusil inflaci, ale přinesl i jiné problémy, které by se jednou mohly ukázat jako větší než samotná inflace.

Za problém považuji zejména přepálený trh nemovitostí. Vyšší úrokové sazby by mohly přinést více lidí, kteří nejsou schopni splácet hypotéku a budou donuceni nemovitost prodat. To může propíchnout bublinu na trhu realit. Jenže ty často slouží jako zástavy, což by přineslo problém bankovnímu sektoru. Z vlastní i zahraniční zkušenosti přitom víme, jak je záchrana bankovního sektoru drahá a jak negativně to ovlivní hospodářský růst.

Na co hledí centrální bankéři

Mám pocit, že moje obavy o trh nemovitostí není nyní ale až tak akcentován. Centrální bankéři se nyní zaměřují spíš na růst mezd a vývoj veřejných financí. Ty představují hrozbu. Když se díváme na to, jaký vývoj deficitů rozpočtu chystá vláda, vidíme, že počítá s nárůstem dluhu během jejího funkčního období o necelých 40 %. To je šílené! Centrální bankéři se tak právem obávají, že se do ekonomiky dostane až moc peněz, což vyvolá inflační tlaky podobné těm, které přinesla předešlá vláda. Začíná se proto mluvit o riziku růstu úrokových sazeb.

Co bude dál s úrokovými sazbami

Růst úrokových sazeb by krom jiného utlumil i tlak na oslabení české koruny. Ta se jen díky intervencím centrální banky drží v posledních měsících kolem hladiny 24,50 CZK/EUR. To ovšem vede k tomu, že se devizové rezervy postupně rozpouštějí. Intervence by proto při stávajícím tempu nemohly vydržet více jak rok až rok a půl. Potom bude muset centrální banka svou politiku opustit a nechat korunu oslabit, nebo zvýšit úrokové sazby.

Já osobně bych se ale do růstu úrokových sazeb nehnal a snažil se ještě pár měsíců bránit inflaci intervencemi a umělým posilováním koruny. Na příštím zasedání centrální banky proto očekávám ponechání úrokových sazeb na stávajících hodnotách. Nicméně určitě se bude diskutovat o tom, zda nastal čas zvýšit úrokové sazby. Zatímco na nejbližším zasedání dávám 80% pravděpodobnost tomu, že úrokové sazby nevzrostou, na tom následujícím tomu dávám už jen 60 %. Pokud se ve světě něco nezmění, bude tu stále tlak na růst úrokových sazeb.