Inflace prudce brzdí

Český statistický úřad dnes zveřejnil květnový index spotřebitelských cen. Zatímco v dubnu rostly ceny meziročně o 12,7 %, v květnu rostou už jen o 11,1 %. Pravděpodobnost, že do dvou měsíců přibrzdí inflace pod 10 %, se blíží 100 %. Ti, co tvrdili, že bez razantně vyšších úrokových sazeb inflace více neklesne, se mýlili. Je dobře, že se nenechala ČNB vyprovokovat.

Zajímavé bude nyní sledovat, kdo si připíše vavříny. Politici v poslední době tvrdí, že za inflaci může ČNB, ale za zpomalení cen vláda. To je nesmysl. Buď platí jedno, nebo to druhé. Politici neznalí ekonomie, což jsou skoro všichni, to ale nechápou.

V pozadí zpomalení inflace nestojí to, že by něco zlevňovalo. To se až na výjimky nedělo. Důvodem byl pomalejší meziroční růst kvůli tomu, že vloni byla už vysoká srovnávací základna. Třeba chleba zdražoval v dubnu o 21,1 % a v květnu už „jen“ o 15,8 %.

Očekávám, že ceny budou v dalších měsících brzdit, jen ten pokles nebude už tak razantní. Myslím, že k 7 % půjde brždění celkem snadno. Pak už to bude drhnout a u 5 % to bude drhnout opravdu silně. Inflace se nám postupně dostala všem do hlav a je součástí našich očekávání. Těch se musíme zbavit.

Jediné, co by mohlo zpomalení inflace více urychlit, je politiky avizované snižování mezd ve státní sféře. Musím se ale přiznat, že na snižování mezd nevěřím. Myslím si, že je to hloupost. Já bych prosazoval stávající mzdy s nižším počtem zaměstnanců.

Brzké zavedení eura není lék

Po přepočtení cen podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, který používá Eurostat, rostly naše ceny meziročně o 12,5 %. To je téměř stejně jako na Slovensku, kde rostly ceny o 12,3 %. Tvrzení mnohých komentátorů, že na Slovensku rostou ceny pomaleji kvůli euru, se ve stínu této statistiky ukazují jako lež. Vývoj cen byl měnami ovlivněn jen okrajově. Mnozí toho ale bohužel využívali jako propagandu v boji za brzké zavedení eura, které ale nepředstavuje zázračný všelék.

Z pohledu centrální banky dnešní statistika ukazuje, že jde o vývoj správným směrem. Argumenty pro zvyšování úrokových sazeb se scvrkly na dva: hluboký deficit státního rozpočtu a rychlý růst mezd. Pokud tedy vláda přesvědčí ČNB, že bude umět šetřit, nebudou členové bankovní rady hlasovat pro zvýšení sazeb. Podobné to je se mzdami. Pokud neporostou o více jak 10 %, neočekávám, že ČNB zasáhne. Po nedávném setkání guvernéra s premiérem jsem měl pocit, že si oba rozuměli. Předpokládám proto, že ČNB bude vládě věřit. Můj hlavní scénář tedy počítá s tím, že úrokové sazby se dokonce roku nezmění a na přelomu roku dojde ke snížení.

Přihlaste se k odběru newsletteru a získejte novinky z ekonomiky a investiční tipy.