Inflace se drží na 2,0 %. Stále máme ale inflaci nižší než Eurozóna.

Český statistický úřad dnes zveřejnil statistiku spotřebitelských cen. Ukázalo se, že v březnu zůstala inflace na 2,0 % stejně jako v únoru. To bylo pro trh nepříjemné překvapení. Sázelo se na pokles na 1,9 %. Nicméně i 2,0 % jsou krásná vzhledem k tomu, že se jedná o cíl centrální banky.

Meziměsíčně vzrostly ceny o 0,1 %. To bylo dáno tím, že vzrostl poplatek za dálniční známku o 53,3 %. To je brutální nárůst. Doufejme, že se to někde pozitivně projeví. Druhým motorem růstu cen byly pohonné hmoty, které podražily o 1,6 %.

Co stojí za meziročním růstem cen?

V meziročním vyjádření jsme také viděli růst cen v dopravě, ten ale kompenzovaly levnější potraviny. Třeba mouka zlevnila o 27,8 %.

Nahoru tlačily ceny i položky související s bydlením. Třeba nájemné vyskočilo o 7,1 %. A teď si představte, že někteří chytráci bojují za vyšší zdanění nájemních bytů. Kam by asi majitel domu přesunul vyšší daň? Ano, na nájemníka! Jinými slovy, jsou zde silné nátlakové skupiny, které asi nevědomky tlačí na dražší nájmy.

Oproti loňskému roku nás přestaly trápit energie. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 5,2 % a tuhých paliv o 4,4 %.

Mnoho lidí už minulý měsíc začalo ukazovat na to, že celková inflace je sice nízká, ale služby nebezpečně zdražují. Já bych v tom žádný problém neviděl. Spíš to vnímám jako zdravý vývoj. V ceně služby je totiž cena práce zastoupena mnohem více než u zboží, a proto když rostou mzdy musí růst i ceny služby. A my potřebujeme vyšší mzdy, abychom nebyli levný a chudý zapadákov. Od toho se potom odrazí mnoho věcí, a zejména životní úroveň.

Pro mezinárodní porovnání je nutné využít stejný cenový index. K tomu se v EU používá harmonizovaný index (HICP). Ten pro ČR vychází na úrovni 2,2 %. Pro Eurozónu ale vychází na 2,4 %. Takže máme stále nižší inflaci než v EU. A to i přesto, že nám rok tvrdili, že máme vysokou inflaci kvůli koruně. Evidentně to byla lež s politickým opodstatněním.

Co to znamená pro centrální banku?

Z pohledu centrální banky je klíčové, že jsme na inflačním cíli. Už není třeba tlačit inflaci níž. Proto je nutné snížit úrokové sazby. Jenže centrální banka na můj vkus snižuje úrokové sazby pomalu. Jako důvod se uvádí strach z oslabení koruny a vyšší ceny služeb. Podle mě je oboje přeceňované. To, že oslabí koruna je logické. To, že jsou dražší služby je také logické. Tento proces trvá už přes rok a inflace je nízká. Já bych se nebál příště snížit sazby více.