4. 12. 2023, 4 minuty čtení

Mzdy na papíře rostou, ale v reálu klesají: Ekonomický paradox 3. čtvrtletí

Podle dnes zveřejněné statistiky vzrostla ve 3. čtvrtletí 2023 průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o 7,1 %. Nicméně inflace ještě neřekla poslední slovo a stále je vysoká. Když tedy od růstu mezd odečteme inflaci, mzdy nerostly ale naopak reálně klesaly o 0,8 %.

Po celý rok tak mzdy reálně klesají. To je pro domácnosti velmi špatná zpráva. Špatná zpráva to je i pro ekonomiku, protože naší největší bolístkou je klesající spotřeba. Dokud reálné mzdy klesají, nemůžeme čekat růst reálné spotřeby. Na druhou stranu je vidět, že se vývoj zlepšuje. Zatímco v prvním kvartále mzdy reálně klesaly o téměř 7 %, nynější pokles je už marginální.

V každém případě chápu rozladění společnosti. Reálné mzdy klesaly i v roce 2022 a dokonce i koncem roku 2021. To znamená, že životní úroveň domácností poklesla velmi razantně a pro mnohé to je už neúnosné. Takto velkou dietu našich peněženek asi nikdo před dvěma lety nečekal. To je něco, co jsme viděli naposledy v 90. letech. Člověk by nejraději řekl, že to je pochopitelné kvůli vývoji ve světě. Bohužel ty samé podmínky mají i okolní státy a těžko hledáme zem, kde reálné mzdy poklesly tak radikálně.

Ve 3. čtvrtletí 2023 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda 42 658 Kč, což je o 2 810 Kč více než ve stejném období roku 2022. Z makroekonomického pohledu je pro prognózu inflace důležité, kolik peněz z mezd přibylo v ekonomice. Objem mezd se zvýšil o 7,5 %. To je hodně.

Možná mi řeknete, že neznáte nikoho, kdo bere tyto peníze. To je dáno tím, že mluvíme o průměru, který může být vychýlen extrémně vysokými mzdami. Někdy je proto lepší mluvit o mediánu. Ten získáme tak, že seřadíme všechny mzdy v ekonomice od nejnižší po nejvyšší a zabodneme prst doprostřed. Medián mužů přitom činil 40 153 Kč, zatímco medián žen 34 705 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 835 Kč a 66 998 Kč.

Struktura mezd za první tři kvartály ukazuje, jaké velké rozdíly u nás panují. Nejnižší mzdy jsou v gastronomii. Tam činí průměrná mzda 25 tisíc, což je dáno tím, že mnozí dostávají peníze bokem na ruku. Stávkující učitelé berou v průměru 41 tisíc a jsou skoro na průměru celé ekonomiky, což jim trochu bere při stávce vítr z plachet. Naopak téměř nejvyšší mzdy jsou v peněžnictví, kde průměr činí 73 tisíc. Tak jako vždy na vrcholu je IT, kde průměr činí 77 tisíc.

Zatímco dnešní čísla vyznívají dost špatně, čísla za rok 2024 budou podstatně lepší. Inflace v roce 2024 bude totiž významně nižší, zatímco růst nominálních mezd bude podobný jako nyní. Můžeme proto příští rok čekat reálný růst průměrné mzdy mezi 4 až 5 procenty. To pomůže spotřebě k růstu, což znovu nastartuje ekonomiku, a tak přejde z mírného poklesu do mírného růstu. Vláda vlastně nemusí dělat nic. Bude za to moci ekonomika, která má sama od sebe tendenci vracet se do rovnováhy. To je skvělá zpráva. Skutečně špatně už bylo.

Vladimír Pikora

hlavní ekonom CFG

Poskytnu vám obratem odpovědi a komentáře týkající se domácí a zahraniční ekonomiky.

+420 776 888 228
vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com