Říjnový přehled: Inflace a válka v Izraeli
Makroekonomickou zprávou číslo jedna byla zpráva o inflaci. Ta nám něco signalizuje o vývoji reálných mezd a tedy spotřebě, ale také nám to říká, jaké budou úrokové sazby a co to udělá s dluhopisy.
Inflace zpomaluje. Podle Českého statistického úřadu inflace v meziročním vyjádření zpomalila ze srpnových 8,5 % na zářijových 6,9 %, což je nejnižší hodnota od prosince 2021. Trend zpomalující inflace tak pokračuje a otevírá České národní bance (ČNB) prostor ke snížení úrokových sazeb ještě letos.
Snižování sazeb ČNB. Centrální banka bude zasedat počátkem listopadu a pak koncem prosince. Vzhledem k tomu, že je statistika nižší než ČNB čekala, nelze vyloučit ani jeden termín. Já bych se však klonil spíš k prosinci, protože americká centrální banka i evropská centrální banka budou nejspíš ještě zvedat sazby. Myslím si, že pro ČNB je nepříjemné jít úplně proti trendu. V každém případě růst sazeb zahájila ČNB jako první, takže by bylo pochopitelné, kdyby jako první začala sazby i snižovat.
Prostor pro investice do dluhopisů. To otevírá prostor pro zajímavé investice do dluhopisů. Populární jsou nejen státní dluhopisy, ale i korporátní dluhopisy. Dnes jsou ještě výnosy vysoké. Jakmile ČNB ale sníží sazby, budou nové dluhopisy přicházet s nižšími výnosy. Úplně nejzajímavější jsou pro investory dluhopisy, kde je pevný výnos. To bude do budoucna terno podobně, jako tomu bylo vloni u protiinflačních dluhopisů.
Přihlaste se k odběru newsletteru a získejte novinky z ekonomiky a investiční tipy.
Co stojí za nízkou inflací? A co bude dál?
Za meziročním růstem cen stojí zvýšení nájemného o 7,9 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 % a tepla a teplé vody o 36,2 %. Tyto položky ale budou svůj růst brzo brzdit. Velký propad očekávám v lednu. To uvidíme efekt toho, že vloni snad všichni se začátkem roku zdražili, a to obvykle hodně. Efekt srovnávací základny. Letos to zdražení nebude tak výrazné. Tomu říkáme efekt srovnávací základny. Zkrátka, najednou budeme mít pocit, že ceny meziročně tolik nerostou. Vzhledem k tomu, že loňský i letošní rok jsou nenormální, je těžké lednovou inflaci přesně odhadnout. Nicméně je jisté, že zpomalení růstu cen bude zásadní.
Reálně většina lidí zchudla. Mnoho lidí zajímá, jak rostou ceny v delším období, než je jeden rok. Proti roku 2015 jsou ceny vyšší o 48 %, během osmi let nám tedy život podražil skoro o polovinu. Komu za tu dobu nevzrostla mzda také o polovinu, ten reálně zchudl. Důležité je také mezinárodní srovnání. K tomu potřebujeme jednotný index s jednotnou metodikou, kterou nabízí Eurostat. Podle předběžných výpočtů klesl v září Harmonizovaný index spotřebitelských cen v ČR meziměsíčně o 0,8 % a meziročně vzrostl o 8,3 %. Máme tedy nižší inflaci než Slováci, kde v září dosahovala inflace 8,9 %.
Za inflaci nemůže měna
Jde o lidi nikoli o měnu. Nebylo tedy pravdou, jak mnozí tvrdili, že s přijetím eura bychom měli inflaci nižší. Inflace není měnou ovlivněna tak, jak si lidé myslí. Inflace je dána centrální bankou. ČNB přitom začala zvedat sazby mnohem dříve než Evropská centrální banka (ECB), což se už ekonomicky projevuje. ECB kvůli dluhům jižní Evropy s růstem úroků zaspala. U inflace nemá smysl porovnávat ČR s Francií, ale jen se Slovenskem. Francie má totiž jiné energetické zdroje než země střední Evropy, které byly závislé na ruských energiích. Navíc Slovensko je nám svou strukturou ekonomiky nejbližší z celé Eurozóny.
Všechno může změnit válka v Izraeli
Z mého pohledu je důležitou zprávou napadení Izraele. To je něco, co by teoreticky mohlo mít na další dění větší vliv než samotná válka na Ukrajině. Je možné, že Izrael provede rozsáhlou vojenskou operaci v pásmu Gaza. Na to zareagují arabské státy a Írán a fronta se roztáhne z jihu i na východ a na sever. To by mohlo vést k tomu, že zasáhnou USA. Což by byla skvělá příležitost pro Čínu, aby vojensky vytížené USA překvapila útokem na Tchaj-wan. Je to jen úvaha. Možná je to moc přitažené za vlasy, ale možné to je a toto by vedlo k vyšponování cen ropy, a navíc k novému nedostatku čínského zboží a komponent v Evropě.
Prudké zvýšení cen. Vysoké ceny ropy by vedly k prudkému zdražení benzínu a nafty, což se může projevit ve všem. Najednou by se ukázalo, že můj výhled inflace byl moc optimistický, když nepočítal s válkou. Drahé pohonné hmoty by neumožnily centrální bance snížit sazby. Vysoké sazby by pak vedly k recesi. Možná to tak ale nebude a válka zůstane jen na území Izraele a Gazy. To by naopak vedlo k tomu, že by cena ropy i pohonných hmot zůstala na rozumných hodnotách.
Přihlaste se k odběru newsletteru a získejte novinky z ekonomiky a investiční tipy.
Přihlaste se k odběru
newsletteru a získejte ebook
Po přihlášení získáte ZDARMA ebook „Co čekat od roku 2024”. V. Pikora vám představí predikce a přehled hlavních událostí z ekonomiky.