Předpovědi versus realita: Jaký bude ekonomický vývoj v ČR?

V posledních dvou týdnech bylo zveřejněno mnoho statistik a událostí. Zvláštní pozornost si však zaslouží predikce Ministerstva financí ČR. Tato predikce nám nabízí důležité náhledy do budoucnosti naší ekonomiky.

Z mého pohledu se prognóza jeví příliš optimisticky. Ale to lze očekávat. Každá vláda se vždy snaží prezentovat situaci v lepším světle, než je skutečnost. Ministerstvo sice snížilo odhad růstu ekonomiky z 2,3 % na 1,9 %, ale to je málo! Česká národní banka předpokládá růst v rozmezí 1,0 až 1,5 %. Tento odhad se mi zdá realističtější. Válka a dopad na ceny ropy. Geopolitický vývoj a světové události nevěstí totiž nic dobrého. Válka na Blízkém východě má přímý dopad na ceny ropy. To se odrazí v cenách plynu a ovlivní ceny elektřiny v globálním měřítku.

Ekonomické výzvy a očekávání: Předpovědi a realita

Problémem je slabá poptávka. Je třeba ji podpořit. Ekonomika má tendenci dosahovat rovnováhy, což se projeví v příštím roce. Očekává se pokles inflace i bez výrazného zásahu státu. To by mělo vést k nárůstu reálných mezd, podporujících maloobchod, a tím i celkovou poptávku. Otázkou zůstává…zda odbory vyjednají dostatečný růst mezd. To je klíčové zvláště po posledních náročných dvou letech. Neúspěch odborů by byl vnímán jako jejich selhání a u mě by vedl k otázce, zda mají tak slabé odbory vůbec smysl.

Ministerstvo ve svém výhledu upozorňuje na mnohá rizika. Diskutuje se o situaci na Blízkém nebo Středním východě. Málokdo se však obává rizika přerušení dodávek ropy z Ruska. A toho se ministerstvo bojí. To by mělo vážné důsledky. Rusko již několikrát ukázalo, že jeho rozhodnutí nejsou vždy logická nebo ekonomicky motivovaná. V dnešní době nelze zkrátka nic vyloučit. Nacházíme se v recesi. Ministerstvo se vyhýbá označení letošního hospodářského propadu za recesi. Přestože situace jasně splňuje definici recese. Vláda si tedy klade růžové brýle, aby opticky vylepšila stav ekonomiky.

Předpovědi inflace na příští rok: Ministerstvo versus Česká národní banka

Inflace pro příští rok. Pro příští rok ministerstvo předpokládá inflaci lehce nad 3 %. Tento odhad zní realisticky. Ale vše záleží na vývoji inflace v lednu. V lednu dojde k zpomalení inflace kvůli vysoké statistické základně. Rozsah tohoto zpomalení bude záviset na cenách elektřiny. Ceny elektřiny pro domácnosti se budou lišit. Některé domácnosti zažijí mírný nárůst cen, zatímco jiné výrazný. To bude záviset na dohodnutých cenách a vývoji ceny silové elektřiny na burze. Přesný dopad na inflaci v lednu je těžké odhadnout.

Osobně se domnívám, že se inflace dostane ke 4 % a během roku klesne na 3 %. To je v souladu s odhadem ministerstva. Nicméně Česká národní banka očekává pokles inflace až na 2 %. Zde se názory rozcházejí. Centrální banka má za úkol očekávání inflace snižovat. Pokud by tak nečinila, ceny by rostly rychleji. Rozpor mezi vládním odhadem a odhadem centrální banky je znepokojivý. Pokud by měla vláda pravdu, což si myslím, znamená to riziko menšího snížení úrokových sazeb, než trh očekává. To by mohlo ovlivnit výnosnost investic do dluhopisů.

Nezaměstnanost nemá kam klesat. Ministerstvo očekává růst nezaměstnanosti, aniž by to podrobně vysvětlilo. Podle mého názoru je to nelogické. Pokud by ekonomika v roce 2024 ožila, měla by růst poptávka po pracovní síle a nezaměstnanost by měla spíše klesat. Naše nezaměstnanost je však tak nízká, že nemá dále kam klesat. Proto očekávám, že nezaměstnanost zůstane na podobných úrovních jako letos.

Úspory vlády: Realistický odhad nebo příliš optimistická čísla?

Zpomalení ekonomiky kvůli balíčku. Ministerstvo jako předkladatel úsporného balíčku předpokládá, že balíček zpomalí ekonomiku o 0,3procentního bodu. To se zdá reálné, ale komplexnost balíčku může vést k chybám v odhadech. Vládní úředníci v minulosti často chybovali ve svých predikcích. Já bych si vsadil na vyšší číslo. Fakt, že deficit státního rozpočtu bude o necelých 40 miliard nižší než letos a že ekonomika začne růst, změní poměr deficitu k HDP. Ministerstvo pro rok 2023 čeká 3,6 %, pro rok 2024 pak 2,2 %.

Je zde však otázka, zda skutečný růst ekonomiky bude tak vysoký. Nejsem si jistý, že vláda bude schopna šetřit tak, jak tvrdí. Proto bych vsadil spíše na deficit kolem 3 % HDP. To je sice zlepšení, ale stále nedostatečné. Někteří politici to chtějí využít k oživení diskuse o zavedení eura. Já nejsem zastáncem tohoto návrhu.