Tržby z maloobchodu se zvýšily

Poslední dny přinesly několik zajímavých statistik. Z pohledu ekonomického výhledu jsou důležité maloobchodní tržby. Ty totiž signalizují, jak se daří domácí poptávce, která představuje značnou část hrubého domácího produktu.

Tržby z maloobchodu se zvýšily. Statistici tvrdí, že se tržby v maloobchodě meziročně v lednu zvýšily reálně o 2,4 %. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel přitom meziročně vzrostly o 3,3 %. To je dobrý výsledek. Vloni jsme byli zvyklí s výjimkou prosince na permanentní pokles. 

Je jasné, že hlavní brzda loňského roku se letos nezopakuje. Nicméně stojí tu proti nám jiná hrozba, a to, že se nebude dařit našemu okolí. A v tak malé a otevřené ekonomice, jako jsme my, to hned pocítíme.

Tamní ekonomiky letos asi moc neporostou. Např. Eurostat tvrdí, že Eurozóna ve stejném období zažila pokles maloobchodních tržeb o 1,0 %. Pro nás klíčové Německo a Rakousko vykazují pokles o 1,6 % a 2,5 %. To říká, že tamní ekonomiky letos asi moc neporostou. Z toho logicky plyne, že ani naše ekonomika moc neporoste.

Znalosti Čechů jsou nadprůměrné

Pojďme na jinou statistiku. Ta je naopak optimistická. Říká, že 92 % Čechů v roce 2023 využívalo internet. Statistika říká, že naše používání internetu je v Evropě nadprůměrné. A to nemluvím jen o aplikacích, ale i o programování.

Zajímavé je vidět, že nejsilnější jsou v programování Nizozemci a Finové. Podobné to je s používáním internetu. Tyto národy zkrátka jedou. Jsou to přitom také tyto národy, kde mají vysokou přidanou hodnotu práce, a proto také vysoké mzdy. Naopak špatně jsou na tom s počítačovými znalostmi, programováním i internetem na Balkáně. Tam je také nízká přidaná hodnota a nízké mzdy.

Myslím si, že by naší zemi prospělo se ještě specializovat na IT. Vysoké ceny energií říkají, že průmysl už nemůže být motorem české ekonomiky. Programování na základních školách by proto mělo být rozšířenější než dnes.

Zajímavý je také zahraniční obchod. Skoro na každé přednášce pro veřejnost se mě lidé ptají na propojení ČR a Německa. Tento týden zveřejněná data říkají, že do Německa vyvážíme 30 % všech našich vývozů. Z Německa přitom pochází 23 % všech našich dovozů. 

To ukazuje menší propojení s Německem než v minulosti. Pamatuji si totiž doby, kdy jsme se s exporty do Německa blížili 40 %. Pokles je správný. Být příliš exponovaný vůči jedné zemi je totiž nebezpečné.

Pro nás je nejdůležitější obchod s auty. Vyvezli jsme jich v hodnotě 975 mld. Kč, naopak dovoz aut činil 484 mld. Kč. To je něco, co nevítám. Auta jsou dnes dost nebezpečná. Nevíme, jak dopadne přechod na elektromobily a ani nevíme, zda se třeba nevrátíme ke spalovacím motorům. Ze strategického pohledu proto potřebujeme více hodnoty v jiných odvětvích a nejlépe tam, kde není potřeba tolik vstupů z Číny a kde nebude taková spotřeba drahých energií.

Z pohledu nemovitostí je důležité to, jak se daří stavebnictví

Stavební produkce v lednu meziročně klesla o 5,9 %, ale meziměsíčně byla vyšší o 1,0 %. To ukazuje, že stavebnictví je na tom špatně, nicméně ledy se už začínají lámat.

Vidím světlo na konci tunelu. Meziročně bylo zahájeno o 29,9 % bytů více a dokončeno bylo o 27,9 % bytů méně. To ukazuje, že se developeři připravují na obrat na trhu. V budoucnu čekají vyšší poptávku, ale teď hned ještě ne. Stahují tedy síly z přítomnosti do budoucnosti.

Očekávám proto růst cen nemovitostí. Pomůže mu hlavně nižší úroková sazba a růst reálných mezd. Tomu nahrává i to, že se ceny stavebních prací v lednu meziročně zvýšily o 1,6 %. Tím se dostáváme k cenám výrobců. Statistika říká, že se ceny v zemědělství snížily už desátý měsíc v řadě. Meziročně se totiž snížily o 18,7 %. Není se proto čemu divit, že se zemědělci rozčilují. 

Ceny průmyslových výrobců mezitím meziročně klesly o 0,9 %. Nicméně láme se trend. Meziměsíčně už rostou o 0,5 %. Zajímavé je podívat se na ceny potravinářů. Ty poklesly jen o 5,9 %, přitom potraviny od zemědělců poklesly o 19 %. Jasně, mohou se zde projevit vyšší energie a další vstupy. Na první pohled se ale zdá, že by ceny potravinářů měly klesat více. Ceny průmyslových výrobců bez energií byly meziročně nižší o 1,7 %. Takže deflační tlaky jsou tady jasné.

Jsou vidět i v Evropě.V lednu byly ceny v evropském průmyslu meziročně nižší o 8,4 %. Na Slovensku klesly ceny o 12,1 %, v Rakousku o 11,7 %, v Polsku o 11,0 %, v Německu o 4,5 %. Člověk se pak může ptát, zda by i u nás neměl průmysl zlevnit více. V každém případě statistika také signalizuje, že začínáme být v mezinárodním porovnání drazí a tedy nekonkurenceschopní. 

Dalším důležitým aspektem je, že pokud zde máme takto velké dezinflační tlaky, nebylo by divné, kdyby se to časem projevilo i ve spotřebitelských cenách. Čekám proto výrazné snížení úrokových sazeb ČNB, a to během celého prvního pololetí.