Trh nemovitostí se probouzí

Počátkem měsíce jsou statistici vždy nejaktivnější a zásobují nás čísly za minulý a předminulý měsíc.

Maloobchod vzrostl o 1,6 %

Data z únorového maloobchodu signalizují, že ožila domácí poptávka a že bychom už letos neměli být v recesi jako vloni. Maloobchodní tržby totiž meziročně vzrostly o 1,6 %. To, myslím, dobře vystihuje současnou ekonomiku. Rosteme, ale je to tak málo, že samotným okem to nepoznáme.

Ukazuje se, že roste zájem o věci, které šlo odložit. Po dlouhém období, kdy tržby internetových obchodů klesaly, jim přišly žně. Podobný obrázek dostaneme, když se podíváme na tržby za automobily. Ty se evidují samostatně, protože sice je to maloobchod, ale takový zvláštní. Prodej motorových vozidel rostl o 3,5 %.

Inflace se drží na 2,0 %. Stále máme ale inflaci nižší než Eurozóna.

Český statistický úřad zveřejnil statistiku spotřebitelských cen. Ukázalo se, že v březnu zůstala inflace na 2,0 % stejně jako v únoru. To bylo pro trh nepříjemné překvapení. Sázelo se na pokles na 1,9 %. Nicméně i 2,0 % jsou krásná vzhledem k tomu, že se jedná o cíl centrální banky. Meziměsíčně vzrostly ceny o 0,1 %. To bylo dáno tím, že vzrostl poplatek za dálniční známku o 53,3 %. To je brutální nárůst. Doufejme, že se to někde pozitivně projeví. Druhým motorem růstu cen byly pohonné hmoty, které podražily o 1,6 %.

Co stojí za meziročním růstem cen?

V meziročním vyjádření jsme také viděli růst cen v dopravě, ten ale kompenzovaly levnější potraviny. Třeba mouka zlevnila o 27,8 %. Nahoru tlačily ceny i položky související s bydlením. Třeba nájemné vyskočilo o 7,1 %. A teď si představte, že někteří chytráci bojují za vyšší zdanění nájemních bytů. Kam by asi majitel domu přesunul vyšší daň? Ano, na nájemníka! Jinými slovy, jsou zde silné nátlakové skupiny, které asi nevědomky tlačí na dražší nájmy.

Oproti loňskému roku nás přestaly trápit energie. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 5,2 % a tuhých paliv o 4,4 %. Mnoho lidí už minulý měsíc začalo ukazovat na to, že celková inflace je sice nízká, ale služby nebezpečně zdražují.Já bych v tom žádný problém neviděl. Spíš to vnímám jako zdravý vývoj. V ceně služby je totiž cena práce zastoupena mnohem více než u zboží, a proto když rostou mzdy musí růst i ceny služby. A my potřebujeme vyšší mzdy, abychom nebyli levný a chudý zapadákov. Od toho se potom odrazí mnoho věcí, a zejména životní úroveň.

Pro mezinárodní porovnání je nutné využít stejný cenový index. K tomu se v EU používá harmonizovaný index (HICP). Ten pro ČR vychází na úrovni 2,2 %. Pro Eurozónu ale vychází na 2,4 %. Takže máme stále nižší inflaci než v EU.

Co to znamená pro centrální banku?

Z pohledu centrální banky je klíčové, že jsme na inflačním cíli. Už není třeba tlačit inflaci níž. Proto je nutné snížit úrokové sazby. Jenže centrální banka na můj vkus snižuje úrokové sazby pomalu. Jako důvod se uvádí strach z oslabení koruny a vyšší ceny služeb. Podle mě je oboje přeceňované. To, že oslabí koruna je logické. To, že jsou dražší služby je také logické. Tento proces trvá už přes rok a inflace je nízká. Já bych se nebál příště snížit sazby více.

Trh nemovitostí se probudil

Stavební produkce v únoru meziročně vzrostla o 3,6 %. To je po špatných časech dobré číslo. Jenže pozor na interpretaci. Stavebnictví se lidově řečeno dělí na dvě odvětví, kde jedno jsou domečky a druhé inženýrské stavby. A produkce domečků poklesla o 1,5 %, zatímco inženýrské stavitelství meziročně vzrostlo o 19,4 %. To bylo dáno jednak nízkou srovnávací základnou a jednak dobrým počasím. Podle mě se na tom podepisuje i to, že o inženýrských stavbách obvykle rozhodují politici. A ti potřebují, aby byla vidět aktivita. 

Samotnou kapitolou je trh nemovitostí. Nemovitosti ožívají podle statistiky jen velmi pomalu. Developeři nyní vydali všechny síly na to, aby dokončili nové byty a vrhli je na trh. Tam chybí. Poptávka přitom ožívá. A proto se málo věnovali zahájení nové výstavby. To ale časem přijde. Toto jen ukazuje náraz trhu. To se usadí. Bytová výstavba ještě více ožije. Bude se více prodávat a ceny půjdou postupně nahoru.

Přihlaste se k odběru newsletteru a získejte novinky z ekonomiky a investiční tipy. 

Průmysl se tváří, že roste, ale není to tak horké

Průmyslová produkce v únoru meziročně reálně vzrostla o 0,7 %.Pomohla tomu výroba aut. Jenže je to opět hra s čísly. Vloni se totiž tou samou dobou vyrábělo aut nezvykle málo, takže při této nízké srovnávací základně vypadá statistika hezky. To je ale minulost. Mě zajímá budoucnost. O té napovídá hodnota nových zakázek. Ta v běžných cenách v únoru 2024 meziročně vzrostla o 8,8 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 8,2 %, tuzemské nové zakázky vzrostly o 9,9 %.

To říká, že se bude vyrábět více i v budoucnu. Je tu však jedno velmi velké ale, a to že podle posledních dat klesá německý průmysl o 5,4 %. To jde proti českému průmyslu, protože my jsme navázáni na německý průmysl pupeční šňůrou. Vlastně jsem překvapen, že je naše statistika tak dobrá. Možná bychom se mohli dívat na poslední dva měsíce dohromady. To by ukazovalo, že meziročně rosteme jen o 0,1 %, což mi přijde jako reálnější obrázek ekonomiky.

Rostou vývozy, dovozy nepatrně klesají

Zahraniční obchod skončil v únoru s přebytkem 34,6 mld. Kč, který byl meziročně o 19,7 mld. Kč vyšší. To je dobrá zpráva, která ukazuje, že ekonomika ožívá. Za pěkným výsledkem stojí zejména vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly a elektrickými zařízeními.

Opět je lepší podívat se na číslo z většího nadhledu. V lednu až únoru 2024 dosáhl přebytek obchodní bilance 40,1 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 17,4 mld. Kč. Od začátku roku stoupl vývoz o 2,3 %, zatímco dovoz klesl o 0,1 %. To je opět velmi pěkné. Nebýt tedy Německa a jeho problémů, byl bych optimistický.