31. 10. 2022, 6 minut čtení

Úrokové sazby už dosáhly vrcholu. Další zvyšování je nebezpečné. Někteří centrální bankéři si to ale nemyslí

Blíží se nám zasedání bankovní rady, kde bude bankovní rada ČNB hlasovat o úrokových sazbách ČNB. Poslední zasedání skončilo s výsledkem 5:2, kdy Marek Mora a Tomáš Holub hlasovali pro zvýšení sazeb a zbytek proti. Jak to bude tentokrát?

Data z ekonomiky podle mého názoru jasně ukazují, že roste riziko zvýšení úrokových sazeb. Nicméně je otázkou, zda riziko vzrostlo dostatečně, aby alespoň další dva centrální bankéři hlasovali pro vyšší sazby. Jejich komentáře z minulých dnů ukazují, že jsou spíš proti zvýšení úrokových sazeb.

Zajímavé je, že se všichni centrální bankéři shodují v tom, že se blížíme vrcholu inflace a že nás následně čeká pokles, což přináší otázku, zda je nutné úrokové sazby ještě dále zvyšovat a nešlo by to vydržet rok se stávajícími.

Viceguvernér Marek Mora a Tomáš Holub jsou opět pro růst sazeb

Z logiky řady posledních hlasování je jasné, že viceguvernér ČNB Marek Mora do médií prohlašuje, že hodlá hlasovat pro zvýšení úrokových sazeb a že by podle něj mělo být zvýšení úrokových sazeb zásadní, a to minimálně o půl procentního bodu.

Mezi jeho argumenty patří to, že se bojí uvolněné proinflační fiskální politiky, a proto musí být utažení měnové politiky výraznější. To je jasný a logický argument, se kterým musí snad každý souhlasit. Mora má navíc strach, že stávající uvolněná fiskální politika vlády bude pokračovat. To je přitom podle mě naprosto jisté a bez debat.

Mora se dále bojí proinflační mzdové nákazy. To je něco, co je slyšet často. Mluví o tom i Oldřich Dědek či Eva Zamrazilová. Je to logický argument, kterého se musí každý bát, kdo prošel základním kurzem makroekonomie. Otázkou je, jestli nyní takový růst hrozí. Já si myslím, že v korporacích nikoli, nicméně ve státní správě to 10 % bude.

Mora si je vědom i toho, že tady jsou argumenty proti růstu inflace, když říká, že se možná řítíme do recese. To je podle mě jasný argument proti zvyšování sazeb. Nebudu přece ekonomiku ještě více dusit, když už nedýchá. Vyšší sazby by již mohly některé firmy položit.

Mora má přitom jasný plán jak v měnové politice postupovat. Zvýšil by úrokové sazby a opustil devizové intervence. To zní dobře. Kdybych já byl centrálním bankéřem a byl rozhodnutý zvýšit sazby, tak bych také opustil intervence. Tak jako tak k tomu bude časem centrální banka kvůli klesajícím devizovým rezervám časem donucena.

Asi není překvapivé, že podobný názor, jako má Mora, má i Tomáš Holub. Ten je konzistentní, když tvrdí, že by centrální banka měla zvýšit své sazby minimálně jednou, a to minimálně o půl procentního bodu.

Poukazuje na to, že jsou v ekonomice velká očekávání inflace. Podle průzkumu se očekává, že za tři roky bude inflace kolem 7,5 %. To je jasný argument pro zvýšení sazeb.

zvysovani urokovych sazeb

Oldřich Dědek bude ale hlasovat proti zvýšení sazeb. Měnová politika podle něj nyní nefunguje

Zbývající členové bankovní rady se však staví proti zvýšení úrokových sazeb. Hezkým příkladem je Oldřich Dědek. Podle něj je nyní přínosná stabilita sazeb. O jejich snížení lze údajně uvažovat až ve chvíli, kdy se začnou projevovat dezinflační tlaky a inflace se bude vracet ke svému dvouprocentnímu cíli. Já jeho slova chápu tak, že by preferoval dlouhodobou stagnaci úrokových sazeb. To mi dává smysl, klonil bych se ke stejnému závěru.

Dědek tvrdí, že zdrojem inflace jsou nákladové tlaky, které zvyšováním sazeb nejsme schopni ovlivnit. Prohlašuje tedy, že měnová politika nyní moc nefunguje. Argumentuje tím, že jedna věc je zvyšovat sazby a druhá věc je vidět patřičné výsledky. To první jsme udělali, ale to druhé Dědek nevidí. Pravda je totiž taková, že máme jednu z nejvyšších inflací v EU. A naše jádrová inflace, tedy inflace bez energií a potravin, je nejvyšší v EU.

S inflací nyní podle něj musí bojovat vláda a nikoli centrální banka. Jenže když vidíme chování vlády, tak ta naopak inflaci přiživuje ohromnými schodky státního rozpočtu. Vláda tak nakonec může přinutit centrální banku k akci.

I Dědek ale připouští, že by za určitých okolností mohl hlasovat pro zvýšení sazeb. Prohlásil totiž, že by hlasoval pro zvýšení sazeb, pokud by se ukázalo, že se kvůli nepříznivému ekonomickému vývoji zvyšuje tlak na oslabování kurzu. Ten by mohl přijít, pokud by nám ratingové agentury snížily rating.

Nová členka bankovní rady Karin Kubelková prohlašuje, že je zhruba třetinová pravděpodobnost, že v příštích dvou letech ceny nemovitostí klesnou o deset a víc procent.

To je pro mě zásadní informace, protože třeba já bych sazby nezvedal ze strachu, že urychlím pád cen nemovitostí, které slouží jako zástavy. Pokles cen zástav byl přitom důvodem začátku poslední globální finanční krize. Přitom už stávající sazby dramaticky torpédovaly trh hypoték.

Když slyším všechny názory členů bankovní rady a vezmu v potaz, že nás čeká mělká recese spojená s poklesem inflace, zdálo by se mi divné, aby většina bankéřů hlasovala pro zvýšení sazeb. Jako nejpravděpodobnější se mi nyní zdá, že nás čeká alespoň rok stagnace úrokových sazeb, po kterém přijde mírný pokles. Rizikem je prudké oslabení koruny. Pokud by k tomu došlo, centrální bankéři by korunu hájili vyššími sazbami.

Ing. Vladimír Pikora Ph.D.

Mobil: 776 888 228

vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com