Ekonomika28. 8. 20234 min čtení
Inflace v ČR: jak vzniká, jak se vyvíjí a co dělá s Vašimi penězi
Inflace se týká každého: běžného nákupu v obchodě, cen energií i hodnoty peněz, které máte našetřené. Nemusí být vidět dramaticky, o to je ale zákeřnější. I pár procent ročně tiše znehodnocuje kupní sílu Vašich peněz, aniž byste si toho ze dne na den všimli.
:format(webp)/)
Obsah článku6 kapitol
Právě proto se vyplatí vědět, jak inflace vzniká a jak se před ní bránit.
Co je inflace a jak se měří
Inflace je všeobecný růst cenové hladiny v čase, za stejnou částku si koupíte méně. V ČR ji měří Český statistický úřad (ČSÚ) podle spotřebního koše. Ten obsahuje zhruba 700 položek od potravin přes energie a bydlení po dopravu.
Nejčastěji se uvádí meziroční míra, tedy o kolik ceny vzrostly oproti stejnému měsíci loni. Sleduje se i průměrná roční míra, která vyhlazuje krátkodobé výkyvy.
Proč inflace vzniká
Za růstem cen obvykle stojí několik příčin, které se navzájem prolínají. Poptávková inflace nastává, když lidé a firmy chtějí utrácet víc, než ekonomika stačí vyrábět. Poptávka převýší nabídku a ceny rostou.
Nákladová inflace naopak přichází zvenčí. Když zdraží vstupy jako energie, materiál nebo mzdy, firmy promítnou vyšší náklady do svých cen. Přesně to zažila Evropa v letech 2022 až 2023, kdy ceny vyhnaly nahoru hlavně energie.
Svou roli hraje i množství peněz v oběhu: když jich je díky levným úvěrům nebo měnové politice příliš, jejich hodnota klesá. Krotit inflaci je úkolem centrální banky, která k tomu používá hlavně úrokové sazby. Jejich zvýšení zdraží půjčky, ochladí poptávku a růst cen zpomalí.
Jak se inflace v ČR vyvíjela
Cenový vývoj u nás zažil několik zlomů. Po liberalizaci cen v roce 1991 vyskočila inflace nad 55 % a měnový otřes v roce 1997 ji zvedl přes 13 %.
V roce 1999 klesla pod 5 % a po zavedení cílování inflace se postupně ustálila. K dvouprocentnímu cíli se vrátila kolem roku 2016.
V roce 2021 činila inflace 3,8 %, pak ale přišel prudký růst. Rok 2022 skončil na 15,1 %, druhé nejvyšší hodnotě od vzniku ČR. Táhly ho hlavně energie, nájmy a potraviny.
Rok 2023 uzavřel průměr 10,7 %. Od té doby se růst cen výrazně zpomalil: průměr za rok 2025 činil přibližně 2,5 %. V polovině roku 2026 klesla meziroční inflace zhruba na 1,5 %.
V září 2026 se podle ČSÚ meziroční inflace zvýšila na 2,5 %. (Aktuální čísla se rychle mění, berte je proto jako orientační.)
ČNB drží úrokové sazby na vyšší úrovni, aby růst cen tlumila. Dvoutýdenní repo sazba činí od 19. 6. 2026 3,75 %. Centrální banka přitom sleduje i vývoj ve světě.
Změny sazeb se navíc do cen promítají se zpožděním zhruba jednoho až jednoho a půl roku. Podle podzimní prognózy ČNB z listopadu 2026 by se inflace mohla po většinu roku 2027 držet nad 3 %.
Inflaci každý cítí jinak
Míra inflace je vždy jen průměr. Čísla z novin počítají se spotřebním košem „průměrné“ domácnosti, jenže tak doopravdy nenakupuje nikdo. Vaše osobní inflace se od průměru liší podle toho, za co utrácíte.
Když zdražují hlavně energie a potraviny, nejvíc to pocítí domácnosti, které za ně dávají velkou část příjmu. Typicky jde o domácnosti s nízkými příjmy. Koho velké výdaje za tyto položky netíží, může zdražování vnímat mírněji, než napovídá oficiální statistika.
Proto se vyplatí sledovat nejen celkové číslo, ale i to, jak rostou ceny věcí, které kupujete nejčastěji.
Proč inflaci sledovat, i když je nízká
I dvě procenta ročně se v čase nasčítají do velkých částek. Co dnes koupíte za tisícikorunu, může za pár let stát výrazně víc. Pokud výnos Vašich úspor nedrží s inflací krok, reálně chudnete, přestože na účtu vidíte pořád stejné číslo.
Právě v tom je inflace zrádná: nemusíte přijít o jedinou korunu, a přesto Vám peníze ztrácejí hodnotu. Ležet bez výnosu proto neznamená být „v bezpečí“, ztráta kupní síly se tím jen zpomaluje, nezastavuje.
Jak lze chránit peníze před inflací
Základní zásadou je nenechávat všechny peníze bez výnosu. Rozložte je mezi nástroje, jejichž zhodnocení má šanci inflaci dorovnat nebo i překonat.
Žádný z nich přitom inflaci neporazí zaručeně. Jde o rozumné rozložení šancí a rizik, ne o hledání jediného vítěze.
Spořicí účty a termínované vklady ochrání peníze jen zčásti. Jejich úrok se s inflací většinou jen přetahuje, hodí se ale pro rezervu, kterou potřebujete mít po ruce.
Nemovitosti dlouhodobě drží hodnotu a rostou s cenami. Jejich nevýhodou je ale potřeba vysokého vstupního kapitálu a nízká likvidita.
Akcie mají z dlouhodobého hlediska nejvyšší růstový potenciál. Výměnou za to v krátkém čase kolísají, a proto vyžadují delší investiční horizont.
Dluhopisy nabízejí předem známý výnos: pokud je vyšší než míra inflace, reálná hodnota Vašich peněz roste. Firemní dluhopisy přinášejí vyšší úrok než spořicí produkty, a to výměnou zejména za kreditní riziko emitenta. To lze tlumit výběrem prověřených a zajištěných emisí.
Klíčem je kombinovat. Něco má peníze hlavně chránit, něco cílit na růst. Dohromady tak máte větší šanci, že Vaše úspory inflaci nejen dorovnají, ale i překonají.
Pokud Vás láká pravidelný výnos z dluhopisů, přečtěte si víc v článku Základní informace k investování do firemních dluhopisů nebo se podívejte rovnou na aktuální nabídku investic.