Osobní finance1. 8. 20235 min čtení
Penzijní připojištění a DPS: kolik přidá stát a jak zvolit strategii
Na státní důchod se dnes málokdo spoléhá jako na jediný zdroj příjmu ve stáří. Penzijní spoření se státní podporou je nejrozšířenější způsob, jak si na penzi přispět. Ukážeme si, proč má smysl, jak funguje a co se v posledních letech změnilo.
:format(webp)/)
Obsah článku7 kapitol
Proč si na důchod spořit
Důvod je z velké části demografický. Obyvatelstvo stárne a seniorů dlouhodobě přibývá rychleji než lidí, kteří do systému přispívají. Zároveň se prodlužuje doba dožití, takže v důchodu trávíme čím dál víc let.
Průběžný státní systém je na tento poměr citlivý ze své podstaty. Čím méně přispěvatelů připadá na jednoho důchodce, tím větší je tlak na výši vyplácených penzí.
Státní důchod je navíc koncipovaný jako základní jistota, ne jako plnohodnotná náhrada předchozího příjmu. Spoléhat se výhradně na něj proto může znamenat, že životní úroveň v důchodu citelně klesne.
Druhým důvodem je inflace. Mnoho lidí při spoření nepočítá s tím, jak se v čase sčítá. I mírná inflace kolem 3 % ročně sníží reálnou hodnotu úspor přibližně o polovinu za zhruba 24 let.
Peníze jen odkládané stranou tak samy o sobě na důstojný důchod stačit nemusí. Spoření na penzi má i příjemný vedlejší efekt: donutí Vás mít přehled o příjmech a výdajích a lépe hospodařit.
Kdy začít a kolik odkládat
Platí jednoduché pravidlo: čím dřív, tím lépe. Díky složenému úročení má každý rok navíc velkou váhu. Kdo začne ve dvaceti, vystačí si s výrazně nižší měsíční částkou než ten, kdo začne v padesáti.
Jako orientační cíl se často uvádí mít na důchod naspořeno kolem dvou milionů korun. Konkrétní částka ale závisí na Vašem věku, příjmu a představě o životě v penzi.
Než začnete spořit na stáří, mějte hotový základ: finanční rezervu ve výši zhruba 3 až 6 měsíčních výdajů na snadno dostupném místě. Teprve pak má smysl budovat dlouhodobé produkty a investice.
Penzijní připojištění vs. doplňkové penzijní spoření
Penzijní spoření je dobrovolné spoření na důchod. Pravidelně si ukládáte peníze do speciálního produktu a stát Vám k tomu přispívá. Uzavírá se na dobu neurčitou a mít můžete vždy jen jedno.
Spořit lze už od 100 Kč měsíčně a výši vkladu můžete kdykoli změnit.
Existují dvě podoby. Do roku 2012 se uzavíralo penzijní připojištění přes transformované fondy. Ty mají ze zákona jistotu, že na konci roku neskončí v záporu, takže o vložené peníze v nich nepřijdete.
Od roku 2013 se nové smlouvy ve III. pilíři penzijního systému uzavírají jako doplňkové penzijní spoření (DPS). U něj si vybíráte z několika investičních strategií a máte šanci na vyšší výnos. Jeho hodnota ale může i klesnout.
Jak zvolit strategii podle věku
V DPS si volíte fond, respektive strategii, od konzervativní po dynamickou. Vodítkem je, jak daleko máte do penze. Mladší ročníky unesou víc kolísání výměnou za vyšší potenciální výnos, takže jim dává smysl dynamičtější strategie.
S blížícím se důchodem se těžiště přesouvá ke konzervativnějším fondům, aby krátkodobý propad nezasáhl peníze těsně před výplatou. Špatně nastavená strategie je totiž reálné riziko: příliš opatrné penzijní spoření nemusí pokrýt ani inflaci.
Státní podpora a daňové výhody
Na penzijní spoření Vám přispívá i stát, a to podle toho, kolik si ukládáte sami. Nárok začíná u vkladu 500 Kč měsíčně, ke kterému stát přidá 100 Kč. S vyšším vkladem roste i příspěvek až na maximum 340 Kč měsíčně (4 080 Kč ročně), kterého dosáhnete při vkladu 1 700 Kč.
Vyšší částka už příspěvek nezvýší, zato si ji můžete odečíst z daní a ročně tak ušetřit až 7 200 Kč. Limit 48 000 Kč je ale společný pro penzijní spoření, DIP i životní pojištění.
Přidat může i zaměstnavatel, jehož příspěvek je do 50 000 Kč ročně osvobozený od daně. Konkrétní parametry se čas od času mění, proto si je před rozhodnutím ověřte.
Další možnost: dlouhodobý investiční produkt (DIP)
Penzijní spoření není jediná cesta, jak si na stáří ukládat se státní pomocí. Existuje i dlouhodobý investiční produkt, zkráceně DIP.
Je to účet nebo smlouva, kterou si označíte jako „na důchod“. Na vložené peníze díky tomu máte stejnou daňovou výhodu jako u penzijního spoření.
Rozdíl je v tom, do čeho můžete peníze dát. U DIPu si vybíráte mnohem volněji: akcie, dluhopisy, fondy nebo některé termínované vklady. Na DIP může přispívat i zaměstnavatel a snížit si tak daňový základ až o 50 000 Kč ročně.
Jednoduše řečeno: penzijní spoření za Vás řídí penzijní společnost, kdežto u DIPu máte rozhodování víc ve svých rukou. DIP je přitom myšlený jako rozšíření možností, ne jako náhrada penzijního spoření, a obojí lze kombinovat. Jen si pohlídejte společný daňový odpočet, který platí pro všechny tyto produkty dohromady.
Dluhopisy jako jedna z možných složek dlouhodobého portfolia
Diverzifikace je důležitá i u peněz odkládaných na důchod. Dlouhý investiční horizont jí nahrává, protože máte čas přečkat výkyvy. Vedle penzijního spoření a akciové složky mohou roli hrát i firemní dluhopisy, zvlášť ty zajištěné nemovitostí.
Nabízejí předem známý výnos a pravidelné výplaty a jako stabilizační prvek mohou doplnit dynamičtější části portfolia. Nejde ale o bezrizikovou investici: patří k ní zejména kreditní riziko emitenta. To lze částečně snížit výběrem prověřených a hlavně zajištěných emisí.
Aktuální nabídku projektů se skóringem rizikovosti najdete v nabídce dluhopisů. Víc o roli dluhopisů v portfoliu popisujeme v článku o diverzifikaci.
Čtěte dál
:format(webp)/)
9. 12. 2022 · 4 min čtení
Jak sestavit rodinný rozpočet a začít reálně šetřit
Rodinný rozpočet je nejjednodušší způsob, jak převzít kontrolu nad svými penězi. Ukáže Vám, kam každý měsíc mizí, a bez tohoto přehledu se těžko šetří i investuje. Sestavit ho přitom zvládnete za jedno odpoledne.