28. 8. 2023, 7 minut čtení

Vývoj inflace v ČR a její dopady na každého z nás

Meziroční inflace už začíná klesat a předpovědi ČNB jsou poměrně optimistické. Lidé v obchodech mohou pomalu pozorovat nižší ceny ovoce a zeleniny, pečiva, mléka a dalších výrobků. Pojďme se podívat, jak je to s vývojem inflace v ČR od roku 1991 až doteď a jaké jsou její dopady na každého z nás.

Vývoj inflace v ČR od roku 1991

V roce 1991 byla zahájena ekonomická reforma. Ta postupně přeměnila centrálně řízenou ekonomiku v ekonomiku tržní. Jednorázová liberalizace většiny cen měla za následek prudké zvýšení inflace nad 55 %. V následujících čtyřech letech se podařilo snížit inflaci pod 10 %, obnovit ekonomický růst a udržovat nízkou nezaměstnanost, rozumný deficit veřejných financí, stabilitu kurzu koruny a v neposlední míře i přilákat nezanedbatelný příliv zahraničního kapitálu, a to ve formě přímých investic.

V polovině devadesátých let se začala projevovat vnitřní vychýlení, ekonomika se přehřívala a rostla i její vnější nerovnováha. Měnová politika byla v režimu fixního kurzu, a to donutilo změnit jej už v roce 1997 na plovoucí. Inflace se v důsledku měnového otřesu v roce 1997 zvýšila nad 13 %. Na vině byly poptávkové tlaky.

V jihovýchodní Asii a v Rusku nastal rizikový vývoj a úrokové sazby zůstávaly až do konce roku 1998 dvouciferné. Vysoké úrokové sazby a měnový otřes vedl ke zpomalení dynamiky úvěrů a podniková situace se zhoršovala. Banky čelily problémům. Snížit inflaci se podařilo až v roce 1999 pod 5 %. Nový režim měnové politiky v podobě cílování inflace snížil inflaci na nízké hodnoty.

mira-inflace-cr

Zdroj: czso.cz

Akorát v roce 2008 se inflace opět vyšplhala nad 6 %, a to zejména kvůli jednorázovému vlivu úprav nepřímých daní, uvolnění regulovaných cen a rychlý růst světových cen komodit. V roce 2011 se naplno projevila dluhová krize v eurozóně. Inflace poklesla a hrozil pád do deflační zóny. Hrozba byla odvrácena uvolněním měnové politiky. Nízká cena potravin, energií a utlumený cenový vývoj bránily inflaci dosáhnout ideálních 2 %. K těm se vrátila až v roce 2016 (Historie ČNB.)

V roce 2021 se inflace pohybovala na 3.8 %, aby v následujících letech zažila prudký růst. V roce 2022 se inflace vyšplhala už na 15,1 % a byla druhá nejvyšší od vzniku samostatné České republiky. Nejvíce se na tom podepsala energetická krize a také růst nájemného a paliv. Dále to byly potraviny a nealkoholické nápoje – mléko, vejce, obiloviny, maso) a sekce doprava (czso.cz).

Přihlaste se k newsletteru a získejte novinky z ekonomiky a investiční tipy. 

Dopady vysoké inflace

Rok 2022 byl ve znamení covidové pandemie, prvním rokem s novou vládou, válkou na Ukrajině a s ní spojené uprchlické vlny následované energetickou krizí.

Výrazným dopadem války na Ukrajině byla prudká inflace a s ní zdražování cen energií. Inflace snižuje kupní sílu hotovosti a je s ní spjat růst mezd. Vysoký nárůst cen ve zdravotnictví nebo v jiných službách je spojen s růstem odměn zdravotnického personálu.

Zdravotní péče zahrnuje technické prostředky různé přístroje a zařízení. Dále jsou to léky, které vyvíjejí lidé a jejich mzdy dlouhodobě rostou. Tímto způsobem je možné jít položku po položce a vždycky se najde protistrana, pro kterou je inflace výhodná, neboť roste cena poskytovaného zboží a také služby. Tím pádem rostou tržby, a to i bez navýšení práce.

Lidé na inflaci nadávají a přejí si, aby se jednalo o mzdovou inflaci a odměna za práci stoupala. Dlouhodobě je však průměrný růst mezd vyšší, než je průměrná inflace. Reálné mzdy tedy rostou a díky tomu jsou domácnosti stále bohatší. Chudé domácnosti nemají však na trhu práce dobrou vyjednávací pozici, a tím pádem je u nich růst mezd nižší a dlouhodobě nemusí pokrývat růst cen. Reálné mzdy pak u této skupiny klesají (Finlord).

Podle průzkumů přibylo domácností, které si po zaplacení všech výdajů nezvládli v minulém roce nic ušetřit. V roce 2021 šlo o 19 % a v roce 2022 to byla už více než třetina. Mezi nízkopříjmové domácnosti přibyly rodiny s dětmi nebo senioři, zejména kvůli silnému zdražování energií. Jaká je inflace v roce 2023?

Inflace v roce 2023: individuální inflace

Mezi každým z nás jsou určité rozdíly v míře individuální inflace. Zatímco jedna rodina zažívala inflaci v prvním čtvrtletí roku 2023 na úrovni 15,6 %, druhá až na úrovni 21,4 %. Jak si to vysvětlit? Například cena energií mohla jedné domácnosti stoupnout o 6,1 %, zatímco druhé o 18,4 %. U cen potravin se rozdíl pohyboval mezi 17,6 % a 30,5 %. Lidé platí za různé položky různé peníze.

Inflací v současné době byly nejvíce zasaženy zejména chudé domácnosti. Vyplývá to z faktu, že bohatí lidé utrácejí méně peněz za potraviny a energie. A to jsou právě ty kategorie, které inflace postihla nejvíce (cnb.cz). V souvislosti s inflací lidem reálně začaly klesat mzdy. Vladimír Pikora uvedl, že to bylo až o 6,7 %. Medián mezd v ekonomice se přitom pohyboval na 34 714 Kč.

Lidé na to reagovali různě. Mnoho z nich se přihlásilo na brigády. Brigády byly až do nedávna výsadou zejména studentů. Od minulého roku začal být zájem i ze strany stálých zaměstnanců. Zejména v létě je poptávka nejvyšší po sezónních pracích. V prvním pololetí roku 2023 byl zájem více než trojnásobný (E15.cz).

Jiní začali šetřit. Vytvořili si rodinný rozpočet a šetřili v zimě na topení. Kdo mohl, začal investovat, neboť inflace nejvíce požírá právě hotovost na běžných, ale i spořících účtech.

Jaká byla inflace v červenci 2023?

V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny vzrostly o 0,5 %. Ceny se zvýšily zejména v oddíle rekreace a kultura. Jednalo se o sezónní zvýšení cen dovolených s komplexními službami o 22,8 %. Dále vzrostly ceny pohonných hmot o 1,8 %, ceny stravovacích a ubytovacích služeb se zvedly o 0,6 %. Nájemné vzrostlo o 1,5 %.

Naopak pokles byl zaznamenán u potravin a nealkoholických nápojů – ovoce snížilo ceny o 4,3 %, zelenina o 1,7 %, pekárenské výrobky a obiloviny o 0,8 %, polotučné mléko o 4,8 %, sýr o 1,5 % a vejce o 3,3 %. Potraviny už od prosince roku 2022 zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci na 9,5 % (CZSO.cz).

Červencová inflace byla téměř přesná jako prognóza ČNB, a to pouze o jednu desetinu procenta nižší. Příčinou byl pomalejší růst cen potravin a lehce nižší byla také jádrová inflace (očištěná inflace) (cnb.cz). Svítá už na lepší časy? Inflační očekávání se postupně mění, ale podle ČNB bude celková inflace v roce 2024 na 2,1 %, ve druhém čtvrtletní už bude na 2,1 % a v roce 2025 pak má být na 1,7 %.

Přihlaste se k newsletteru a získejte novinky z ekonomiky a investiční tipy.