Dluhopisy

Co to jsou dluhopisy?

Co to jsou dluhopisy? Odborná definice říká: “Dluhopis je cenný papír vyjadřující závazek emitenta (dlužníka) vůči věřiteli (investorovi).“

• Věřitel kupuje za své peněžní prostředky dluhopis vydaný emitentem.
• Povinnost emitenta spočívá v průběžném vyplácení úroků a splacení dlužné částky věřiteli.

Nákupem dluhopisů se tak vlastně stáváte tzv. věřitelem daného podniku (firemní dluhopisy) či státu (státní dluhopisy). Dluhopisy jsou pro firmy, potažmo stát, poměrně jednoduchým způsobem, jak získat finanční prostředky na svůj chod a další rozvoj. Pro vás jako investora je to zase cesta, jak ochránit své úspory před inflací nebo je dokonce zhodnotit.

Jednotlivé dluhopisy se liší způsobem nákupu, nominální hodnotou, délkou splatnosti i výší výnosu nebo mírou rizika. Vysvětlíme vám hlavní rozdíly, výhody a nevýhody jednotlivých typů dluhopisů a odpovíme na nejčastěji kladené otázky. Investování do dluhopisů totiž není zdaleka tak složité, jak se může na první pohled zdát. A pokud naopak zvažujete vydání vlastních firemních dluhopisů, rádi vás provedeme krok za krokem celým procesem a pomůžeme vám získat finanční prostředky pro vaše projekty.

Druhy dluhopisů

Dluhopisy můžeme v podstatě rozdělit podle tří hlavních kritérií: podle doby splatnosti, podle typu úročení a podle druhu emitenta – tedy toho, kdo dluhopisy vydává.

Podle doby splatnosti dělíme dluhopisy na:

• Krátkodobé dluhopisy (splatnost do 1 roku)
• Střednědobé dluhopisy (splatnost 1–10 let)
• Dlouhodobé dluhopisy (splatnost nad 10 let)
• Perpetuální dluhopisy (splatnost není uvedena, dluhopis se vydává na dobu neurčitou s trvalou výplatou výnosů)

Dobou splatnosti dluhopisu se myslí termín, kdy bude věřiteli vyplacena celá jistina dluhopisu. Uvádí se většinou v letech, a čím je doba kratší, tím bývá úrok nižší, protože spojená rizika jsou samozřejmě menší.

Podle typu úročení dělíme dluhopisy na:

• Dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou (fixní) – úroková sazba je stejná po celou dobu splatnosti dluhopisu.
• Dluhopisy s proměnlivou úrokovou sazbou (variabilní) – úroková sazba je navázaná zpravidla na mezibankovní úrokové sazby a může se měnit.
• Indexové dluhopisy (index-linked bonds) – kupónové platby jsou vázané na vývoj určitého indexu, např. cen, mezd, komodit apod.
• Dluhopisy s nulovým úročením nebo také diskontované dluhopisy (zero-coupon bond) – nemají kupóny, ale jsou emitované se slevou vůči nominální hodnotě a od této slevy se odvíjí i výnos věřitele.

Dále můžeme dluhopisy dělit podle frekvence výplaty (roční, půlroční, s odloženou platbou apod.), podle velikosti celé emise nebo podle měny, ve které je dluhopis vyplácený.

Podle druhu emitenta dělíme dluhopisy na:

• Státní dluhopisy, (government bonds) – vydavatelem je stát, který ručí za řádné splacení. Míra rizika je menší, stejně tak ale jejich výnos.
• Municipální dluhopisy (municipal bonds) – někdy také komunální dluhopisy, vydavatelem je město, obec, příp. kraj. Za splacení ručí vlastním majetkem.
• Bankovní dluhopisy – emitentem je v tomto případě bankovní ústav. Jedná se o zvláštní typ korporátního dluhopisu, kdy emisi i prodej si mohou banky zprostředkovat samy.
• Firemní dluhopisy (corporate bonds), známé také jako podnikové dluhopisy nebo korporátní dluhopisy. Jak napovídá název, jejich vydavatelem je konkrétní společnost. Míra rizika je zde vyšší, nicméně nabízí mnohem vyšší úročení, a tudíž i zajímavé zhodnocení.