Jak se orientovat v emisních podmínkách

Komu vlastně půjčujete a na co

V úvodu emisních podmínek je uvedeno, kdo dluhopis vydává (emitent) a na co peníze použije. V emisních podmínkách dále lze pak i získat informaci, jestli jde o zavedenou firmu s historií, nebo o společnost založenou kvůli jednomu projektu (tzv. SPV), přičemž obojí je možné a běžné. U účelu emise se pak dozvíte, jestli peníze míří na rekonstrukci nemovitosti, rozšíření výroby nebo třeba nákup zásob.

Na co si dát pozor: jak dlouho emitent existuje a jestli reálně podniká, nebo vznikl jen kvůli jedné emisi. U SPV je podstatné, kdo za ní stojí (do jaké skupiny patří) a co konkrétně vlastní nebo provozuje – sama o sobě často nemá žádný majetek ani historii. Roli hraje i účel emise, který může ovlivnit celkovou rizikovost projektu. Navíc podle něj jde později poznat, jestli emitent použil peníze tak, jak uvedl.

Kde to najdete: oddíl I. a II., X. (zejm. čl. 2.3 účel, čl. 10.2 vznik a předmět činnosti).

Základní čísla

Kolik stojí jeden dluhopis, jaká je minimální investice, kdy je datum emise, a hlavně datum splatnosti – tedy kdy se vám mají vrátit peníze. V emisních podmínkách naleznete také i ISIN (jakési rodné číslo emise) a počet vydaných kusů.

Na co si dát pozor: splatnost – čím delší, tím déle jsou peníze vázané. Roli hraje i celkový objem emise (počet kusů × jmenovitá hodnota): ukazuje, kolik si emitent půjčuje dohromady.

Kde to najdete: oddíl II. (2.6 jmenovitá hodnota, 2.7 minimální investice, 2.8 datum emise, 2.11 splatnost, 2.10 ISIN, 2.23 počet kusů).

Výnos: kolik a kdy

Najdete tu úrokovou sazbu a jestli je pevná, nebo pohyblivá. U pevné víte přesně, na čem jste. Stejně důležité je, jak často se výnos vyplácí - měsíčně, čtvrtletně, pololetně.

Na co si dát pozor: vyšší sazba není sama o sobě lepší zpráva. Vyšší výnos většinou znamená, že emitent musí investorům za jejich riziko víc zaplatit. Sazba proto vypovídá nejvíc ve spojení se zajištěním a se silou emitenta, ne samostatně.

Kde to najdete: oddíl II. (2.12 sazba, 2.14–2.18 jak často a jak se počítá).

Kdy a jak se vrací vložené peníze

Většinou se původní investice vrací jednorázově ke dni splatnosti, někdy postupně.

Na co si dát pozor: jestli jistina přijde naráz na konci, nebo se umořuje průběžně.

Kde to najdete: oddíl II. (2.11)

Zajištění – co stojí za splacením, když se něco zadrhne

Jedna z klíčových částí emisních podmínek, která popisuje, čím je dluh zajištěn: bývá to často např. za pomocí ručitele (někdo, kdo se zaváže dluh uhradit místo emitenta) nebo zástava (majetek – třeba nemovitost nebo skladové zásoby). O případný výkon zajištění se stará tzv. agent pro zajištění - nezávislý subjekt, který v případě potíží vykonává práva ze zajištění všech investorů najednou, tedy nemusí toto právo uplatňovat každý investor sám.

Na co si dát pozor: „zajištěno“ může znamenat hodně různých věcí – rozhoduje např.:

• Co je zastaveno: fyzický majetek (např. nemovitost, zásoby) je něco jiného než např. pohledávka za jinou firmou atd.

• V jakém pořadí: jestli je zástavní právo zřízeno první v pořadí, nebo až za jiným věřitelem (např. bankou) - pak se investoři dostanou na řadu až po ní.

• Kdo je ručitel: fungující firma s majetkem, nebo fyzická osoba, a z jakého majetku by ručitel reálně plnil.

Kde to najdete: oddíl IV. (4.1 ručitelé, 4.2 zástava a její pořadí, 4.6 agent pro zajištění).

Co se stane, když emitent nezaplatí

Tato část emisních podmínek popisuje, co se vykládá jako porušení povinností emitenta, kolik dní má emitent na nápravu a kdy mohou být dluhopisy prohlášeny za okamžitě splatné a může dojít k vymáhání dluhu. V této části bývá i ustanovení zabývající se povinností emitenta uzavřít dohodu o přímé vykonatelnosti díky, které lze dluh vymáhat o dost efektivněji, a to bez potřeby nejprve dluh zdlouhavě žalovat u soudu a může být přistoupeno rovnou např. k exekuci.

Na co si dát pozor: po kolika dnech prodlení lze dluhopisy zesplatnit a zdali má emitent povinnost uzavřít dohodu o přímé vykonatelnosti a zdali tato dohoda byla skutečně uzavřena.

Kde to najdete: oddíl V. (čl. 5.1 lhůta prodlení, 5.3 případy porušení) a oddíl VI. (dohoda o přímé vykonatelnosti).

Závazky emitenta (kovenanty)

Pravidla, ke kterým se emitent dobrovolně zavazuje a které ve svém důsledku mohou přispět k větší ochraně investorů. Tato pravidla mohou být např. že emitent nepřekročí určitou výši zadlužení, bude pravidelně zveřejňovat své výkazy, bude tvořit finanční rezervy pro splacení dluhopisů nebo nevydá další dluhopisy bez souhlasu věřitelů atd.

Na co si dát pozor: jestli jsou např. finanční kovenanty nastaveny tak, aby dávaly smysl, byly splnitelné a měly reálny vliv na činnost emitenta v pozitivním směru (např. v jaké výši je nastaven limit zadlužení emitenta, minimální vlastní kapitál, jak je nastaven poměr vlastních a cizích zdrojů), nebo se jedná jen o obecné či, nereálné hodnoty. Čím víc konkrétních a reálných hodnot, tím víc je emitent povinen korigovat svou činnost, čímž může dojít ke zvýšení pravděpodobnosti návratu investované částky. Navíc se tímto i brzy pozná, když emitent svou činnost nevykonává tak, jak se zavázal.

Kde to najdete: oddíl IV. (čl. 4.14 a 4.15) - kovenanty taky nemají vlastní nadpis, jsou na konci části o zajištění.

Můžu požadovat vrácení své investice před splatností?

Část o předčasném splacení. Obvykle má emitent právo splatit dluhopisy dřív (to vám může zkrátit celkový výnos). Bývá tu však i informace, jestli můžete požádat o předčasné splacení i vy – většinou však jen za určitých podmínek, s povinností žádost o splacení oznámit s předstihem a za poplatek, přičemž mnohdy emitent nemusí této žádosti vyhovět, jelikož může být požadován jeho souhlas.

Na co se dívat: peníze jsou většinou vázané až do splatnosti. Právo vlastníka na předčasný odchod bývá omezené (lhůta, poplatek zhruba ve výši ročního výnosu, souhlas emitenta atd.), kdežto většinou může emitent splatit dříve poměrně bez omezení.

Kde to najdete: oddíl VIII. (8.1 právo emitenta, 8.4 vaše právo a jeho podmínky).

Daně a jestli jde dluhopis prodat dál

V této části je popsáno, jak se výnos daní a jestli dluhopis vůbec můžete převést někomu dalšímu. U úroku z dluhopisu se obvykle strhává srážková daň rovnou (běžně 15 %), takže vám výnos přijde již zdaněný. Záleží však na Vašem daňovém domicilu a na jiných podmínkách (např. zda investujete jako fyzická či právnická osoba atd.). Doporučujeme se v oblasti danění dluhopisů vždy dotázat daného odborníka.

Na co se dívat: jestli je převod dluhopisu podmíněný souhlasem emitenta. Často to jinak, než s jeho souhlasem nejde.

Kde to najdete: oddíl IX. (zdanění) a čl. 11.4 (převod dluhopisu).

Úplný závěr nepřeskakujte

V závěrečných ustanoveních bývá rozhodné právo, promlčecí lhůty a rozsah dohledu regulátora.

Na co se dívat: ani registrace, ani dohled nejsou zárukou, že emitent zaplatí. ČNB dohlíží na plnění regulatorních povinností s veřejnou nabídkou dluhopisů a na plnění našich povinností, jakožto provozovatele Dluhopisomatu. ČNB národní banka však žádným způsobem neposuzuje business plán emitenta, jeho ekonomickou situaci nebo návratnost Vaší investice, ani na to, jestli emitent dostojí svým slibům.

Kde to najdete: oddíl XI. (zejm. 11.8 promlčení, 11.14–11.15 dohled ČNB, 11.17 rozhodné právo).

Tenhle návod slouží jako orientace v jednom dokumentu, ne jako posouzení celé investice.