24. 10. 2022, 3 minuty čtení

Lidé se bojí budoucnosti. Indikátor důvěry spotřebitelů nebyl nikdy horší

Ve společnosti se podařilo vytvořit ohromný strach z budoucnosti. Lidé se bojí, že se budou mít hůř. Bojí se inflace i nezaměstnanosti. 32 % dotazovaných podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) uvádí, že už nyní obtížně vystačí se svými penězi. Jen 47 % domácností uvádí, že něco uspoří. To se zrcadlí v dnes zveřejněném indikátoru důvěry spotřebitelů v ekonomiku. Ten podle ČSÚ poklesl na nejnižší hodnotu od začátku zjišťování v roce 2003. Jinými slovy, spotřebitelé jsou více vystresování než za finanční krize nebo koronakrize.

Myslím, že kromě války na Ukrajině, kterou můžeme jen těžko přímo ovlivnit, hraje velkou roli i komunikace vlády. Ta je velmi zmatená. Není jasné, co bude a co nebude. Řešením je proto zlepšení komunikace, aby se už neopakovalo to, co jsme třeba minulý týden viděli u Windfall Tax. Někteří ministři by zkrátka měli komunikovat pouze přes profesionální mluvčí a někteří poslanci by neměli skrz Twitter komentovat vůbec, protože spotřebitele jen matou. A hlavně by politici měli komunikovat až to, co opravdu rozhodli a odsouhlasili.

Důvěra spotřebitelů je přitom důležitá. Čím je nižší, tím je nižší poptávka v ekonomice, protože se lidé bojí utrácet. Je proto třeba vlít lidem do žil trochu optimismu. Optimistický je přitom pro nás např. výhled Mezinárodního měnového fondu či neměnění ratingu velkých ratingových agentur. Tyto informace se přitom mezi lidmi moc nešíří a měly by dostat více prostoru.

Z pohledu indexu důvěry spotřebitelů se zdá, že to nejhorší máme už za sebou. Tempo poklesu zpomaluje. Z toho by šlo usuzovat, že se blížíme dnu. Tady je otázkou, kdy se odrazíme nahoru. To by chtělo nějakou opravdu dobrou zprávu. Index byl výrazně zasažen válkou na Ukrajině. Právě něco ohledně tohoto konfliktu by spotřebitelům pomohlo. To je ovšem mimo naše možnosti. My můžeme zlepšit jen již zmíněnou komunikaci a vytvářet jasné kroky bránící růstu cen či nezaměstnanosti.

Pochopitelně, že rekordně špatná důvěra spotřebitelů v ekonomiky může ovlivnit i politiku. Čím nižší je indikátor, tím větší je riziko protestů. Zkrátka meziroční nárůst cen másla o 50 % je v porovnání s růstem příjmů moc velký.

Vedle indexu spotřebitelů vyšel i celkový indikátor ekonomického sentimentu. I ten se snížil. Nejsme tady však na žádných rekordně špatných hodnotách. Tento indikátor je stále výrazně lepší než během koronakrize. Nicméně hodnota 89,8 ukazuje, že je sentiment o 10 % pod svým dlouhodobým průměrem. To bohužel není dobrou zprávou pro ekonomiku. Tento indikátor má přitom podle mě zejména kvůli podnikatelskému sentimentu další prostor k poklesu. Předpokládám, že průmysl bude ještě ve větším stresu s tím, jak si nemůže být jistý podporou vlády a podporou okolních vlád našim konkurentům.

Vladimír Pikora

Tel. 776 888 228

Email: Vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com