30. 6. 2023, 4 minuty čtení

Trh dluhopisů v posledních týdnech přinesl dobré i špatné zprávy

Poslední týdny přibyly na dluhopisový trh nové emise. Ty přinášejí pozitivní impulz. Negativní impulz přináší naopak hospodaření státu. 

Vše se mění. V poslední době jsem si zvykl v novinách číst, jak je trh českých dluhopisů špatný a že to je letadlo. Kdybych ho osobně neznal, úplně bych se bál.

Najednou jako mávnutím proutku se vše ale mění. Média začínají psát o takovém trhu dluhopisů, jaký je. Stačilo jediné. Chtělo to jednu větší emisi známého emitenta.

Tím je zbrojovka Czechoslovak Group

Ta nyní upisuje emisi v objemu pěti miliard, což už není žádný prcek. Parametry dluhopisu jsou přitom jednoduché: splatnost pět let a kupón 8 % ročně.

Zatímco u jiných firem by člověk složitě hledal, co je to za firmu a přemýšlel nad příběhem, jak mají být peníze použity. Tady je to jasné. Velká česká zbrojovka potřebuje v době války kapitál, aby mohla dostatečně pružně reagovat na potřeby trhu. 

Negativně působí na trh rozpočet. Dluhopisů bude moc a investoři budou žádat vysoké výnosy

Na trhu panuje chaos ohledně státního rozpočtu na rok 2024. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura připravuje trhy na deficit ve výši 235 mld. Kč, jeho šéf premiér Petr Fiala tvrdí, že deficit bude někde mezi 235 až 270 mld. Kč.

Mydlení schodů. Za největší problém považuji to, že se vláda chce vrhnout na škrty, a přitom ministr financí má silnou podporu jen u své ODS a možná lidovců. Ti ostatní mu mydlí schody, jak jen můžou. 

Problémem ministra financí je, že nedokázal jednotlivé ministry přesvědčit, že se musí škrtat všude a že nejsou žádná tabu. Takto se stále někteří ministři domnívají, že jsou některé resorty a části ekonomiky nedotknutelné.

Ministr financí přišel s politicky velmi neprozíravým návrhem snížit platy (objem mezd) zaměstnanců ve veřejném sektoru o další čtyři procenta oproti původně zamýšleným dvěma. Pochopitelně to hned narazilo na odpor u vládních levicových stran.

Škrtat místa nikoli peníze. Ministr podle mě neměl nikdy navrhovat snížení mezd. Výsledkem bude, že pro stát budou pracovat jen ti nejhorší. Mzdy měly být ponechány, možná i zvýšeny, ale místo dvou úředníků by měl zůstat jen jeden úředník pracující s takovým nasazením, že udělá práci dvou. Kdybych byl já na místě ministra tak bych škrtal místa. 

Státních zaměstnanců placených ze státního rozpočtu je zhruba půl milionu. Dalších půl milionu lidí je placeno kraji a obcemi. Tolik lidí jednoduše neuživíme.

Máme velmi nízkou nezaměstnanost. Podle Úřadu práce bylo koncem května v ČR 286 tisíc volných míst a jen 229 tisíc dosažitelných uchazečů o zaměstnání. To znamená, že ekonomika potřebuje dalších téměř 60 tisíc zaměstnanců. 

Ty zaměstnává stát. Když stát propustí 60 tisíc lidí, dostane se trh do rovnováhy. Kdy jindy se pustit do propuštění státních úředníků a zaměstnanců, když ne teď?

Státní deficit. Když vidím stávající rozpočet, kde za prvních pět měsíců roku máme deficit 271 mld. Kč, vůbec bych nebyl překvapen, kdyby byl deficit koncem roku místo vládou zamýšlených 295 mld. Kč nad 400 mld. Kč. A jestliže máte jeden rok deficit nad 400 mld. Kč, je potom těžké dostat deficit na 235 mld. – tedy skoro na polovinu.

Moc stran a moc zájmů. Jinými slovy, nevěřím, že v roce 2024 skončí rozpočet tak, jak dnes tvrdí ministr financí. Bude to podle mě dokonce více než 270 mld. Kč, jak tvrdí premiér. Pochybuji o tom, že tato koalice najde schodu na výrazných škrtech. Ve vládě je prostě moc stran a moc politických zájmů.

Přihlaste se k newsletteru a získejte novinky z ekonomiky a investiční tipy.