19. 7. 2023, 5 minut čtení

Dluhopisomatí newsletter: Amerika utekla Evropě

Je doba dovolených. Mnozí z vás nejspíš strávili poslední dva týdny někde pod palmou s drinkem v ruce. Během té doby však vyšlo mnoho zajímavých makroekonomických statistik. 

Tou nejzajímavější je inflace. Ta je na nejnižší hodnotě od prosince 2021, když v meziročním vyjádření činila „jen“ 9,7 %. Tím, že se ovšem dostala pod 10 %, je už pod úrovní výnosů korporátních dluhopisů. 

Je to investiční bomba. Jinými slovy, když dnes od výnosu odečtete inflaci, reálně vyděláváte. To tu už rok a půl nebylo. Zajímavé je, že když se česká inflace přepočte na tzv. Harmonizovaný index spotřebitelských cen, který platí pro celou EU, máme inflaci nepatrně nižší než na Slovensku. Tady bych rád připomněl, že zhruba před rokem mnozí tvrdili, že máme inflaci vyšší než Slováci, protože nemáme euro. Nyní se ukazuje, že to byl nesmysl. Inflace nebyla hnána měnou, ale vnějšími vlivy.

Pozoruhodně se vyvíjí i maloobchod. S tím, jak inflace slábne, slábne i recese v maloobchodě. Tržby sice klesají, ale méně než v předešlých měsících. Meziročně se maloobchodní tržby v květnu snížily reálně o 6,1 %, v tom za nepotravinářské zboží klesly o 9,2 % a za potraviny o 6,4 %. Co to znamená? Že zatímco původně lidé šetřili hlavně na potravinách, nyní šetří hlavně na zboží dlouhodobé spotřeby. Zkrátka lidé se snaží větší výdaje odkládat na lepší časy.

Developeři stále vyčkávají. Stavební produkce mezitím v květnu meziročně klesla o 2,7 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 11,4 % stavebních povolení méně. Meziročně bylo zahájeno o 34,9 % bytů méně a dokončeno bylo o 3,1 % bytů více. Situace ve stavebnictví tak zůstává špatná. 

Všichni víme, jak špatně se vyvíjí veřejné finance. Nikdo z nás však zatím netušil, jak se hospodaření vlády propsalo do vládního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). 

Míra zadlužení stoupá. Až nyní přichází statistici a prohlašují, že saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v prvním čtvrtletí roku 2023 v deficitu odpovídajícímu úrovni 5,9 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí stoupla meziročně o 1,7 p. b. na 44,5 % HDP. To je proti minulosti opravdu hodně. Nicméně když to porovnáme s okolními státy a zejména s Německem a Francií, je to jako nic.

Amerika utekla Evropě a Němci chudnou 

The Wall Street Journal. Zajímavostí měsíce je podle mě článek v The Wall Street Journal, který si všímá toho, jak kdysi byla Evropa světem obdivovaná, jak umí skloubit hospodářský a sociální stát. V očích mnoha národů uměli Evropané žít. Nicméně v posledních 15 letech Evropa moc neroste. Amerika jí utekla a už se ani nesnaží ji dohnat.

Němci přestávají jíst maso. Životní situaci Němců dokumentuje americký list tím, že v Německu klesla spotřeba masa na nejnižší hodnotu od dob, co se statistika sleduje. Poukazuje na to, že Němci zchudli. Já si ovšem myslím, že to není jenom tím. Velkou roli zde hraje boj o klima, kdy se někteří lidé domnívají, že pomohou planetě, když maso jíst nebudou. V očích statistiků je to ovšem nikoli pokrok, ale chudnutí.

Přicházíme o podnikatelský duch. Američané podle mě správně poukazují na to, že evropská populace stárne. Lidé mají raději své jisté, což spolu s byrokracií a přeregulovaností bere ekonomice schopnost růst a inovovat.  Navíc (a to Američané nepíší) si Evropa pod sebou podřízla větev útlumem klasických aut se spalovacím motorem. V tom jsme byli dobří a nyní paradoxně dohání automobilky se stoletou historií americké automobilky bez historie.

Američané nakonec za vše viní sociální stát. Evropa si ho už není schopna dovolit. Má mnohem vyšší daně než Amerika a kvůli prázdné státní kase je dále zvýší. Tím ovšem zabije zdroj růstu, a tím je spotřeba domácností. Jinými slovy, Američané to vidí na další chudnutí Evropy. Zamysleme se nad tím a zkusme tyto dlouhodobé trendy změnit a uvědomme si, že na vše není nutná dotace a nová regulace.

Přihlaste se k newsletteru a získejte novinky z ekonomiky a investiční tipy.