12. 1. 2024, 7 minut čtení

Tématem číslo jedna posledních dní je otázka, zda rychle přijmout euro

To je dáno tím, že se prezident Petr Pavel v novoročním projevu jasně vyjádřil ve prospěch rychlého přijetí eura, a to bez dalších odborných diskusí. Na to reagují média, politici i ekonomové.

Stát má přitom dva arbitry. Ti vydávají každý rok dokument, ve kterém doporučují či nedoporučují, zda euro přijmout. A těmi jsou Ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě instituce přitom doporučují vládě s přijetím eura vyčkávat na lepší dobu. Podle mě by měl být jejich odborný názor reflektován a nejednat bez ekonomických argumentů.

Ekonomické argumenty jsou přitom jasné. My se nemůžeme porovnávat s celou eurozónou, ale jen se Slovenskem. To má ekonomiku podobnou jako my. Tam jsme přitom viděli, že v případě inflace na tom byla ČR v mnoha měsících loňského roku líp než Slovensko a v mnoha měsících to bylo obráceně. To, že má Slovensko euro, na věci moc nezměnilo. 

ČNB krotila inflaci víc. Myslím si dokonce, že kdybychom měli euro, pohybovala by se inflace ještě o trochu výš, protože Česká národní banka krotila inflaci vyšší úrokovou sazbou než Evropská centrální banka. Podobné je to s hospodářským růstem. Ten měl na Slovensku s eurem ožít. Ve skutečnosti Slovensko rostlo v letech 2016 až 2022 v průměru stejným tempem jako ČR.

Hlavní nevýhodou přijetí eura je přitom fakt, že nebudeme mít vlastní měnovou politiku. ECB se řídí velkými ekonomikami, k malým nemůže přihlížet, a právě proto nezvyšovala sazby tak jako ČNB.

Slovensko by mělo inflaci nižší. Myslím, že Slovensko by se svou vlastní měnovou politikou mělo inflaci o trochu nižší než dnes, protože by Slovenská národní banka zvyšovala úrokové sazby dříve než ECB a hlavně více. Možná by měli základní sazbu i vyšší, než ji máme my dnes.

euro mame prijmout

Spotřebitelské ceny v prosinci vzrostly meziročně o 6,9 %

Bez započtení vlivu „Úsporného tarifu“ do indexu spotřebitelských cen v roce 2022 by ale meziroční cenový růst dosáhl hodnoty 4,2 %. Toto je číslo, které bychom měli brát jako hlavní, a to porovnávat se zahraničím.

Setrvalý tlak na zpomalování inflace bude pokračovat. V lednu klesne inflace kvůli vysoké srovnávací základně dokonce výrazně. Je tu šance, že se dostaneme i pod 3 %. V eurozóně mezitím inflace nabírá dech. Je tedy možné, že v lednu se inflace v ČR a eurozóně potkají.

Průměrná míra inflace za celý rok. Vzhledem k tomu, že už známe vývoj ve všech měsících roku 2023, můžeme vypočítat i průměr za celý rok. Průměrná míra inflace za celý rok 2023 byla 10,7 %. To je šílené číslo. Bylo způsobeno především dozvukem růstu cen energií a postupně zdražujícími potravinami. Na tomto čísle můžeme pozitivně vnímat jen to, že rok předtím byla celoroční inflace o 4,4procentního bodu výš.

Průmysl v listopadu

Průmyslu se nedařilo. Průmyslová produkce v listopadu meziročně reálně klesla o 2,7 %. To více než kompenzuje nízký říjnový růst. Obecně lze říct, že se průmyslu v roce 2023 nedařilo. Za měsíce leden až listopad zde máme pokles o 0,4 %. To se už asi prosincovou statistikou nezmění a rok 2023 se do historie prostě zapíše jako rok poklesu.

V pozadí stojí hlavně pokračující problémy Německa. Náš největší ekonomický partner má nyní slabou ekonomiku, což vede některé novináře k tomu, aby ho označovali za nemocného muže Evropy. Ostatně to píšou v zahraničí i o nás, což je logické. My jsme s Německem propojeni pupeční šnůrou. Dokud se nebude dařit Německu, nebude se dařit ani nám.

Stavební produkce v listopadu byla meziročně nižší o 6,5 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 11,7 % stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 0,2 %. Meziročně bylo zahájeno o 40,7 % bytů méně, dokončeno bylo o 19,2 % bytů méně.

Trh zamrzl. To se zrcadlí v tom, že za prvních jedenáct měsíců roku klesl počet zahájených bytů o 15,4 % a počet dokončených o 4,5 %. Tady očekávám během roku 2024 zlepšení.

pikora mame prijmout euro

Ministerstvo financí zveřejnilo výsledek hospodaření státu za rok 2023

Ten činil deficit 288,5 mld. Kč. To je méně, než stát plánoval. Deficit měl původně činit 295 mld. Kč. Výsledek je pro většinu ekonomů překvapivý, protože na jaře byl deficit tak hluboký, že se hodně blížil celoročnímu plánovanému deficitu.

Za lepší výsledek vděčíme rychlejšímu růstu příjmů než výdajů. Na straně příjmů nám nejvíce pomohly jednorázové příjmy z ČEZ a WFT plus příjmy z EU. Negativně zde ovšem překvapil pomalejší výběr DPH, kde se projevil pokles reálných mezd, což se snad už nebude opakovat. Na straně výdajů vidíme velké výdaje u sociálního systému a dotací. Tady je ohromný prostor pro úspory.

Kam investovat v roce 2024

Velkou vzpruhou globálních i domácích trhů by mělo být to, že poklesnou úrokové sazby. Snad všechny významnější banky světa letos uvolní měnovou politiku. To je podle mě dobrá zpráva pro akcie, protože se bude více investovat a modernizovat. 

To by mělo vést k větší produktivitě, a tím v budoucnu i k větším dividendám. Pozitivní očekávání pak ženou akcie nahoru. Na druhou stranu je otázkou, zda je ještě velký prostor k růstu, když už dnes jsou ceny u mnoha akcií na maximu. 

Podobný trend uvidíme u dluhopisů. S tím, jak centrální banka sníží své úrokové sazby, klesnou i výnosy dluhopisů. Nebude to ale krátký proces. Naopak bude probíhat po celý rok a ten největší pokles zaznamenáme zejména u krátkodobých dluhopisů. 

To znamená, že v budoucnu už nebudou dluhopisy tak atraktivní jako dnes. Proto se vyplatí nakoupit dluhopisy dnes a „uzamknout“ si současný vysoký výnos i do budoucna.

Zajímavé bude v roce 2024 i zlato. Pro něj je úroková sazba jako alternativní investice. Tím, že je to velmi konzervativní investice, spekulanti uvažují jinak. Porovnávají, jestli je lepší zlato bez úroku nebo úročená úložka v bance. Když úrokové sazby klesnou, přestává být alternativní investice tak zajímavá, a lidé nekupují zlato. Podobné to je i s řadou jiných komodit.

Standardním základem portfolia jsou investice do nemovitostí. Tady v roce 2023 zamrzl trh. Chyběla poptávka i nabídka. To by se mělo díky nižším úrokovým sazbám a regulacím na poskytování hypoték změnit. Během prvního pololetí by měl trh nemovitostí rozmrznout a ve druhé polovině se vracet tam, kde byl. To znamená, že se vrátí i růst nemovitostí.

Přihlaste se k odběru
newsletteru a získejte ebook

Po přihlášení získáte ZDARMA ebook „Co čekat od roku 2024”. V. Pikora vám představí predikce a přehled hlavních událostí z ekonomiky.